Úbeda - město renesanční historie zapsané v UNESCO

Do Úbedy nás náhodou dostali nepříjemné komplikace s autem, ale zkušenosti rozhodně nelitujeme. Po dvou dnech projíždění nekonečných olivových hájů a jimi poseté krajiny východně od Madridu, kdy jsme opravdu neviděli nic než olivy a olivy a olivy. Neuvěřitelné!

Strastiplná cesta do Úbedy

Kdo neviděl, tak si snad ani nedokáže představit ty nekonečné pláně olivových hájů všude, kam člověk dohlédne. Vždycky, když jsme přejeli další kopec, doufali jsme ve vysvobození, ale čekal nás zas jen další výhled na řady oliv. Ráno jsme se vzbudili na nádherném místě u přehrady, přímo u hradu Castle of Peñarroya. Což je hrad z 12. století nad stejnojmennou přehradou, která je krásným místem k odpočinku a koupání či rybaření.

Odsud už byl cíl jasný, dojet do Granady, kde jsme chtěli strávit pár dní i s výstupem do Sierra Nevady. Bohužel již pár kilometrů od přehrady, ve vesničce Ruidera jsme museli zastavit, protože nám začala svítit brzdová kontrolka. Nutno podotknout, že celá tahle oblast je dost hornatá a my zásadně nejezdíme po dálnici, takže nás čekal přejezd nejedněch hor. Brzdová kapalina dolitá, všechno zkontrolované a kontrolka stále nezhasnula. Je siesta, v téhle malé vesnici nikoho neseženeme, musíme jet dál. Dojeli jsme do nejbližšího města La Solana, kde jsme našli servis, takže jsme se rozhodli přespat a ráno vyrazit do servisu. V tuto chvíli jsme ještě nevěděli, že to co nám brání jet dál, nejsou brzdy, ale alternátor. Zabrzdili jsme ruční brzdou, kterou už jsme neodbrzdili, protože alternátor nedobíjel a nám se nespustil kompresor. Co teď? Teď už jsme se nemohli ani hnout.  Bylo devět hodin večer a my se dovolali do českého Mercedesu pro radu. Tímto zdravím chlapi na dílně autorizovaného servisu. Velmi ochotně a s velkou dávkou trpělivosti nám vysvětlili, jak ruční brzdu odbrzdit ručně. David si udělal poznámky a ráno se na to vrhnul. Povedlo se a jedeme dál! Bohužel pracovitost Španělů je věhlasná, v pátek už nám tohle nikdo neopraví a po víkendu navíc následuje fiesta a my jsme posíláni od servisu do servisu. Nakonec nás všichni posílají až do 200km vzdáleného Jeánu. Musíme to dojet, rychlostí asi 30km/h a brždění jen motorem. Našla jsem na internetu bližší servis náklaďáků v Úbedě, koukám, že je to navíc město zapsané v UNESCu, takže se rozhodneme jet tam a počkat na pracovní dobu. Máme tak spoustu času si město prohlédnout.

Kde zůstat spát v Úbedě

Pokud do tohoto města zavítáte se svým obytným autem, nenechte se zmást aplikacemi na parkoviště, kde se dá dát spát a je přímo v centru. Neexistuje! Vy se akorát zamotáte v úzkých uličkách centra, jako my. Na okraji centra, v ulici Travesía Comendador Messias, hned za lisem oliv, čímž je tento kraj prosnulý, najdete legal place pro kempování karavanů zdarma. Do centra města je to asi 500m pěšky, natočíte tady pitnou vodu i vypustíte odpad. Pokud nepatříte, jako my, k lidem, kteří rádi vysedávají v drahých barech v centru, ale přesto chcete zažít pravé Španělské tapas, zamiřte na třídu de la Constitución do baru Navarro, od parkoviště asi 300m. Chodí sem místní, takže tady zažijete tu pravou atmosféru. Navíc všechna tapas dostanete k jídlu zadarmo, jak se sluší, takže platíte jen cenu piva či vína a to se vyplatí.

Staré renesanční město

Rozhodně se jděte projít po vnějším okruhu města, po hradbách u Parque de la Cava. Dále pokračujte okolo Puerta de Granada na Plaza de Santa Lucia, kde najdete malebné kavárničky s výhledem do okolí, a když budete mít štěstí na viditelnost, uvidíte i vrcholky Sierra Nevady.  Zahněte do města na Plaza Vázquez de Molina, kde najdete ty nejkrásnější renesanční budovy jako Palacio de las Cadenas a Basílica de Santa María de los Reales. Nenechte se tady od nikoho zlákat na žádné atrakce, je to zbytečně drahé. V turistickém centru, které najdete tady na náměstí, si můžete zaplatit prohlídku od opravdového průvodce. Okolo náměstí zkuste chvíli bloudit úzkými uličkami, obzvlášť v podvečer je to úžasná romantika.

 TIP    O Úbedě a olivovém oleji si můžete také přečíst v článku "Úbeda – hlavní město olivového světa" na olivovém webu OLIVUM.cz

Dojdete-li na Plaza Andalusia, můžete se vydat hlavní třídou Calle Mesones až k Hospital de Santiago, kterou navrhnul v 16. století  Andrés de Vandelvira. Pohlédněte na špičku věže, její modrá střecha je v slunečních paprscích nádherná. Tato hlavní třída je taky hlavní nákupní ulicí, najdete tu butiky všech známých značek. My zde byli krátce před Vánoci, takže jsme si užili rozpálené španělské městečko s vánoční výzdobou, což byl nezapomenutelný zážitek. Lidé se na tomto bulváru rádi setkávají a klábosí nebo jdou na tapas a víno do jednoho z mnoha podniků. Potkáte tu především místní, což nám bylo sympatické.

Nepořádek a šťastní obyvatelé

Pokud přemýšlíte, jestli se někde zastavit cestou do Granady či dál, určitě bych Úbedu doporučila. Mě uchvátila především svojí autentičností, renesanční romantikou, krásnými výhledy a také tím, že byla velmi přátelská. Lidé se zde rádi setkávají a baví. Na ulici si hrají děti, v barech se smějí hosti, všichni se zdraví a usmívají. Jediné co bych snad vytkla tomuto kouzelnému místu je zacházení s odpadky. Není výjimkou, že vidíte někoho dojíst a odhodit obal na zem, nebo dokouřit krabičku a zahodit ji do škarpy. Okolí tomu odpovídá, a přestože centrum města je uklizené, jeho okraje jsou plné odpadků kolem silnic. Ale to je bohužel problém většiny Španělska a ne jen Úbedy.