Čínský Nový rok na vlastní kůži

“Je něco jiného jako student sinologie číst o oslavách Nového roku v učebnici, a poté to moci zažít naživo, v úplném centru kulturního dění…”

Rodák ze Zvole nad Pernštejnem, skromný kluk se srdcem na pravém místě, Vojta Jindra, který momentálně šíří českou stopu na ostrově Taiwan ve východní Asii. Student brněnské Masarykovy Univerzity je momentálně na půlročním studiu v rámci partnerských smluv brněnské univerzity a vysoké školy Fu Jen v Taipei. Co tu studuje? Hledá význam v rozsypaném čaji – student čínštiny, kterému se naskytla příležitost strávit oslavy čínského Nového roku v otevřené náruči tradiční tchajwanské rodiny.

Dnešní článek plynule navazuje na příspěvek, který jsme na naší stránce Desperado.cz publikovali před dvěma týdny. Čínský Nový rok je v Asii svátkem s významem Vánoc pro nás Evropany. “Nejdůležitější svátek roku…”, vypráví Vojta, se kterým se spojujeme přes platformu TEAMS. Sedmi hodinový rozdíl času dělá z rozhovoru noční směnu pro našeho respondenta, zatím, co u nás odbíjí třetí hodina odpolední.

„všechny „tradice" upozadila právě důležitost rodinných vztahů...“

Tenhle rok jsem netrávil Vánoce doma, ale být součástí čínského Nového roku, mi tuhle absenci vynahradilo…”, čím je tenhle svátek tak podobný naším Vánocům? Chodíme i my po půlnoci házet po ulicích petardy, lepíme na dveře texty, které nám mají zajistit prosperitu v průběhu dalších měsíců, nebo snad sledujeme v televizi estrády, připomínající sedmdesátá léta a slavné duo Bohdalová & Dvořák? „Tím to není,“ odpovídá Vojta na mou otázku, „myslím, že to je primárně tím, jak moc vážený je v průběhu tohoto svátku význam rodiny. Stejně jako u nás o Vánocích. Ve škole jsme se učili o všech různých tradicích čínského Nového roku, včetně těch vyjmenovaných, bylo jich spousta. S touto představou jsem se taky balil na víkend do rodiny mého kamaráda Jakuba (子翔), ale kupodivu všechny “tradice" upozadila právě důležitost rodinných vztahů.” Taiwanci jsou národem, kteří ctí tzv. synovskou oddanost, tedy úctu a loajalita ke svým rodinným příslušníkům, ať už žijícím, či již zemřelým. „Trochu jsem se bál toho, že nebudu přijatý, že se budu cítit celý večer jako někdo, kdo ruší poklidné rodinné svátky. Koneckonců, kolik českých rodin by si na Štědrý večer přizvalo cizince kamaráda k jednomu stolu? Ale dostal jsem od otce Jakuba slib, abych se neobával, že jsem v jejich očích už jako vlastní.”

 „posadili mě ke stolu, hodovali jsme, na stole bylo snad 20 různých talířků s různými jídly…“

Což bylo Vojtovi potvrzeno i v průběhu hlavního večera novoročních oslav, tzv. 除夕, neboli posledního dne v čínském novém roce. „Posadili mě ke stolu, hodovali jsme, na stole bylo snad 20 různých talířků s různými jídly. Čekal jsem, že si budeme povídat, hodnotit rok předchozí, ale všichni sledovali zapnutou televizi s novoročním programem…” Tradičně jako se u nás zapíná štědrovečerní pohádka, zapíná se v Asii televize, kde se, jak na běžícím pásu sledují zpěvácká a taneční vystoupení. „Já jsem se mezi tím snažil v té obrovské škále jídla najít něco, co by mi chutnalo… nejsem mlsný, jen jsem si asi ještě nezvykl na krvavé koláče a vnitřnosti všeho druhu. Nechtěl jsem rodinu urazit, protože všechna jídla byla uvařená po domácku, což tu není až takovým zvykem. Během oslav čínského Nového roku, jako kdyby se všechen veřejný život zastavil. Restaurace, obchody jsou zavřené, takže lidé vaří všechna jídla sami. Bylo na stole opravdu spousta druhů pokrmů. Nebylo pochyb, že si dali opravdu záležet, aby vše bylo do puntíku perfektní…” Taiwanská novoroční tabule je plná různých pokrmů inspirovaného čínskou kulturou. V žádné domácnosti nechybí ryba, která je symbolem bohatství a štěstí.

„vystřídalo se u Jakuba doma tolik pro mě neznámých lidí. Do té doby jsem si myslel, že má dva bratry. Najednou jsem viděl třetího…”

除夕, nebo-li předvečer Nového roku zdá se být tou nejhlavnější částí celých oslav. „Já jsem mnohem větší atmosféru cítil až v průběhu následujících dnů…”, vypráví Vojta a dodává, že stejně jako se v průběhu vánočních svátků navštěvují příbuzní u nás v ČR, tak stejným způsobem se to děje i na Taiwanu. „Vystřídalo se u Jakuba doma tolik pro mě neznámých lidí. Do té doby jsem si myslel, že má dva bratry. Najednou jsem viděl třetího…,” usmívá se.

„k mému velkému překvapení, i já obdržel onu obálku…“

“Scházeli se, přáli si k Novému roku, rozdávali se červené obálky a hrál se mahjong. K mému velkému překvapení, i já obdržel onu obálku. Tzv. 討紅包 (červená obálky) v Asii nahrazují námi známé dárky, které jsou součástí našich Vánoc. Červená barva symbolizující štěstí a ochranu proti zlým duchům, peníze v obálce jako symbol magnetu, abychom si mohli přitáhnout toho štěstí ještě o trochu více. Starší dávají mladším. Děti si tedy nemusí lámat hlavu s tím, kolik a komu budou muset nadělit. „V naší rodině to přesně tak bylo, ale Jakub, protože chtěl projevit účtu svým rodičům, nadělil obálku i své máme a otci…,” v průběhu novoročních oslav se Vojta účastnil i tradičního rituálu uctívání předků. “Představ si, že máš doma oltář, který je nábožensky vyzdoben a zabírá polovinu místnosti, opět se mi potvrdilo to, jak moc je důležitý symbol rodiny, speciálně tedy v období oslav Nového roku…,” vypráví Vojta, který byl kolem půlnoci posledního dne v roce přizván, aby se účastnil modlitby, během které se lidé propojují se svými zemřelými předky. „Vše probíhalo asi dvacet vteřin, ale cítím obrovskou vděčnost za to, že jsem se takového obřadu mohl zúčastnit…,” mimo jiné byl také přizván k tradiční asijské hře – mahjong.

„strýčkové hrající tradiční stolní hru, kteří debatují o životě…“

Mahjong je hra čínského původu, jejíž původ podle některých zdrojů sahá až do dob samotného Konfucia. Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, Mahjong se svou podstatou asi nejvíce podobá klasickému Žolíku, tak jak ho známe z českého prostředí. Místo karet jsou ale hráči rozdány kameny a cílem je, kromě zavření, které se nazývá podle názvu hry „mahjong“, získání dalších bodů v průběhu hry. A jedná se o populární novoroční hru, která se v rodinách hraje od nepaměti. „Snažili se mě to naučit. Těžká pravidla a propracované strategie… já jsem si ale mnohem víc užíval tu atmosféru, která kolem mahjongového stolu panovala. Strýčkové hrající tradiční stolní hru, kteří debatují o životě. A zase mě k sobě přijali bez sebemenších problémů. Trochu jsem poreferoval o České republice. Zpropagoval naši Škodovku, která je na Taiwanu často skloňována. Cítil jsem se v Jakubově rodině opravdu jako doma. Mám zážitek na celý život,” popisuje Vojta a dodává, že si moc dobře uvědomuje vzácnost a význam samotného přizvání k novoročnímu stolu v tchajwanské rodině. K tzv. prolomení ledů v asijském prostředí je zapotřebí více času a trpělivosti, než je u nás na západě zvykem. O to více, je z Vojtova vyprávění patrné, že na pohostinnost Jakubovi rodiny bude vzpomínat celý život.

„Je něco jiného jako student sinologie číst o tom v učebnic,  a poté zažít tento obrovský svátek naživo, v úplném centru kulturního dění…,” končí své vyprávění náš respondent.

Přejeme Vojtovi hodně štěstí na cestě daleko za vrcholky našich Krkonoš či Jeseníků.  Děkujeme, že právě někdo takovým skromným a milým způsobem nám šíří značku naší malé České republiky.