Jak se slaví oblíbený Svátek středu podzimu v Asii

Oslavy Svátku středu podzimu (čínsky: 中秋節) jsou původem čínských tradičním svátkem, který se v průběhu dějin rozšířil do většiny států asijského kontinentu. Nejvíce tomu tak v již zmíněné Číně, také však i na Taiwanu, Japonsku, Koreji či ve Vietnamu. Stresující první školní dny místním utečou rychlostí světla, protože jsou zaneprázdněni přípravami na tento pro nás Evropany zcela nevídaným festivalem. Co se týče důležitosti, je pro asijské národy Svátek středu podzimu nebo také Svátek úplňku hned druhou kulturně nejvýznamnější tradicí v roce.

Původně se Svátek úplňku považoval především jako příležitost poděkovat za právě skončenou podzimní úrodu. K jakým však došlo změnám s příchodem asijské moderní společnosti? Dovolte mi v tomto článku představit Oslavy středu podzimu na ostrově Taiwanu. Společně s Jackem, jenž pochází z hlavního města Taipei (čínsky: 臺北), se podíváme na kloub místním zvykům podobným těm tradičním, ale i těm, které jsou k vidění pouze na tomto ostrově mléčného čaje s tapiokovými kuličkami.

“První týden ve škole a už máme volno…”

Studenti tento svátek milují, protože ihned po začátku nového školního roku si mohou užívat tří dnů volna. Vysokoškoláci se na kolejích ani nezabydlí a už spěchají za rodinou do rodných měst. Tyto oslavy jsou spojovány s možností strávit drahocenný čas se svou rodinou či přáteli. Setkání se tradičně odehrává u kulatého stolu, který symbolizuje právě úplněk, jenž je v tomto období podle místních nejkulatější a nejjasnější z celého roku. Úplněk sám o sobě má význam pospolitosti, prosperity a shledání.

“Tradiční měsíční koláčky jsme nahradili grilováním…”

Není člověka, který by si oslavy Svátku středu podzimu nespojil s tradičními měsíčními koláčky (čínsky: 月餅). Ty se stávají hlavní součástí již zmíněných rodinných shledáním. Lidé si tak navzájem vyjadřují lásku a přání toho nejlepšího do nastávajícího roku.

“Když jsem byl malý, vybavuji si vůni měsíčních koláčků a grepu, to byla naše rodinná tradice. Časy se ale změnily. A já byl u toho! V devadesátých letech v průběhu příprav na Svátek středu podzimu mezi sebou soupeřili prodejci sójových omáček na grilování. Reklamy byly v televizi všudy-přítomné, a lidé tak velmi rychle zjistili, že nejen měsíční koláčky mohou podpořit pospolitost rodiny. Netrvalo dlouho a na Taiwanu se místo podávání měsíčních koláčků začalo v průběhu oslav grilovat. A tak je tomu až do dnes.”, vypráví Jack o jedné ze specifik taiwanského pojetí tohoto svátku.

Měsíční koláčky tu byly nahrazeny právě grilováním. V jiných státech jako je např. Čína je však stále živá tradice těchto sladkých či slaných kulatých koláčků. Každý region se tu pyšní svým vlastní unikátním receptem. Takový Peking (čínsky: 北京) a místní zde žijící, dbají na detailní dekoraci. Na jihu Číny v oblasti Yunnan (čínsky: 云南) je populární koláček s medem a šunkou. Naopak tradicí v oblasti Suzhou (čínsky: 宿州) u města Shanghai (čínsky: 上海) můžeme ochutnat koláčky z vrstveného listového těsta s výraznou sladkou chutí cukru a másla. Tradiční náplní většiny takových malých měsíčků je pasta z červených fazolí, ze semen lotosu, zeleného čaje nebo však také samotná lepkavé rýže, vepřové maso nebo zmrzlina.

“Měsíc jako pojítko setkání s přáteli a rodinou…”

“Chodíme se koukat na měsíc, ale ne snad že bychom ho uctívali jako naši předci. Jen si užíváme strávený čas s našimi blízkými při pohledu na zář úplňku. Je to úžasný moment…”, vypráví Jack.

Obyvatelé hlavního města Taiwanu milují v průběhu oslav Svátku středu podzimu vyrazit s přáteli či rodinou do blízkého národního parku Yangmingshan (čínsky: 陽明山國家公園), kde si každoročně mohou užívat noční oblohy s výhledem na magický měsíc. Na tomto místě nebývá obloha tolik znečistěna světelným smogem, tudíž pokud je na nebi dostatečně jasno, tráví zde místní i celé hodiny, aby si dostatečně užili tento unikátní výhled nejen na měsíc, ale i na prosvícené město.

“Sledujeme měsíc a hledáme obrysy králíka…”

Ku příležitosti tohoto svátku rodiče často svým ratolestem vypráví tajemné a mystické příběhy. Na Taiwanu jsou typicky rozšířené dva. V obou figuruje bohyně Měsíce (Chang E, čínsky: 嫦娥), jež se stala hlavní postavou, které místní přináší do chrámů oběti a modlitby. Chang E však není jedinou mytologickou postavou, jež je spojována s oslavami tohoto svátku. Legenda o měsíčním králíkovi, který je společníkem právě bohyně Chang E je jedna ze dvou z oblíbených příběhů. Rodiče nabádají své děti, aby pozorně pozorovaly skvrny na měsíci, které zdánlivě připomínají obrys králíka. Tato symbolika příběhu dodává pro děti určitý nádech pravdivosti, a proto se příběh stal tolik populární mezi místními. Druhým příběhem je vyprávění právě o bohyni Chang E. Jednoduše řečeno, Chang E se stala po vypití elixíru nesmrtelnou bytostí a její věčný život se rozhodla strávit na měsíci.

“Tyto dva příběhy jsou obsahem ještě procházkou růžovým sadem. Rodiče si v průběhu mého dětství vymýšleli různá jiná vyprávění s mnohem větším strašidelným nádechem a vzhledem k tomu, že se tento svátek slaví v noci, bál jsem se jako malý i usnout…”, doplňuje Jack ke dvou zmíněným příběhům.

“Požádat Bohy, aby nastávající maminka porodila syna…”

“Chrámy jsou v tomto období plné lidí, kteří chtějí projevit poděkování nebo vyslovit přání směrem k božstvu…”, vysvětluje Jack spjatost Svátku středu měsíce s náboženstvím. Původem čínský festival je propleten taoistickou tradicí. Lidé se sjíždí ze všech koutů ostrova a přichází do chrámů s dary, aby vyjádřili vděčnost svým předkům, a třebas i požádali božstva o co nejlepší průběh následujícího roku.

“Jsme ale v přáních mnohem konkrétnější. Nastávající maminka přichází do chrámu požádat, aby se splnilo její přání o pohlaví potomka. Student zase navštíví chrám proto, aby zvládl blížící se zkouškové období. Dnes už se, alespoň tady u nás na Taiwanu, tolik nežádá o dobrou úrodu na nový rok. Maximálně by se jednalo o jednotlivce řad starší generace. Lidé ve městech však už mají úplně jiné priority…”, dodává Jack ke svému vyprávění.

Oslavy středu podzimu mají v Asii více než tří-tisíciletou historii. Není tedy divu, že i v moderní době je důležitost tohoto svátku stále na výši. Odlišnost ve srovnání s historií tkví v tom, jakým způsobem oslavy probíhají. Jedno je však stále stejné bez ohledu v jakém století se nacházíme.  Jedná se o význam pospolitosti a sjednocení rodin. Ti často v průběhu roku kvůli pracovnímu vytížení nemají možnost trávit jakýkoliv čas pospolu. Proto není překvapením, že právě tento rys patří ve výčtu všech ostatních tradic tím nejhlavnějším a nejdůležitějším.

中秋快樂 (česky: Šťastný Svátek středu podzimu!)