Korinth - město u dvou moří

Cestou z Athén na Peloponéský poloostrov musíte přejet přes Korintský průplav. Z Athén pojedete po dálnici, ale pro vyhlídku na průplav musíte nejlépe na silnici směrem na Lutraki. To si pak takhle jedete a najednou pod vámi není nic. Pevnina pod mostem zmizí a jste nad obrovskou průrvou. Necelých 80 metrů vysoké úzké stěny průplavu o šíři pouhých 23 metrů vzbuzují nesmírně působivý pocit obrovské výšky. Klaustrofobici by si tento výhled ale měli raději nechat ujít. Naopak adrenalinový nadšenci mohou vyzkoušet zcela jistě totálně adrenalinový bungee jumping.
Průplav o délce 6343 metrů byl zbudován během 10 let, práce francouzské společnosti trvaly od roku 1883 – 1893. Práce na průplavu však začaly mnohem dříve. Myšlenku prokopat Korintskou šíji a spojit Jónské a Egejské moře měl už v 6. století př.n.l. tyran Periandros. Nakonec však zvolili jiné řešení a zbudovali dlážděné vlečiště, tzv. diolkos, po němž soumaři tahali menší lodě na válcích. Tento způsob se pak používal až do 13. století. K prokopání průplavu se chystali také Alexandr Makedonský, Caligula i Nero. Nero nakonec zahájil práce roku 67, ale projekt přerušily keltské vpády. Na dokončení si průplav musel počkat až do 19. století. Díky němu se pak stal z Pirea jedním z hlavních středomořských přístavů.

Roku 1858 zemětřesení zničilo téměř celé město Korinth a dnešní moderní město Korinth má převážně betonové budovy postavení až po tomto roce. Město bylo opět poničeno zemětřesením roku 1928 a vážně poškozeno bylo i roku 1981. Moderní Korinth se nachází asi 6 kilometrů od Korintského průplavu.

Trosky mocného starověkého Korinthu najdete asi 7 kilometrů severozápadně od dnešního města. Dominantou celého okolí je vápencový pahorek se zříceninami hradu Akrokorinth. Naleziště starověkého Korinthu toho dnes už mnoho nenabízí, památky vzaly za své především při četných zemětřeseních. Většina ruin pochází z římských dob. Výjimkou je snad jen dórský Apollónův chrám pocházející z 5. st.př.n.l. Chrám poznáte snadno, je to nejviditelnější památka se sedmi velkými monolitickými sloupy.

Mohutné zříceniny hradu na vrcholku Akrokorinthu určitě stojí za námahu vyšplhat až nahoru. Je odtud nádherný výhled na celé okolí. Hrad byl navýsost strategicky umístěn a ne nadarmo patřil k nejlepším přírodním pevnostem Řecka. Korinťané se sem uchylovali při vpádech dobyvatelů i zemětřeseních. Původní pevnost pochází již ze starověku, ale postupem času byla v různých dobách přestavována, takže trosky zahrnují mnoho různých vlivů. Mísí se zde hradby římské, benátské, byzantské i turecké.

Akrokorinth byl také místem kde se nacházel chrám bohyně Afrodity. Jeho zbytky můžete dnes vidět na vyšším ze dvou vrcholků pahorku. Korinťané tady uctívali bohyni lásky Afrroditu, což v praxi znamenalo, že si užívali s chrámovými prostitutkami a prostituty. Roku 52 do Korinthu zavítal svatý Pavel a téměř jeden a půl roku tady kázal proti zdejšímu nemravnému způsobu.

Korinth patřil v 6. století př.n.l. k nejbohatším a nejmocnějším řeckým městským státům. Jeho strategická pozice na Korintské šíji Peoloponéského poloostrova mu umožňovala kontrolu nad obchodními cestami ve Středozemním moři. Tyto cesty ovládali ze svých dvou přístavu, jednoho v Jónském a druhého v Egejském moři. Za římských dob byl Korinth po protiřímském povstání a následné porážce achájské ligy roku 146 př.n.l. srovnán se zemí. Roku 44 n.l. ho nechal znovu zbudovat Julius Caesar a město opět vykvetlo do bohatství a moci. V římských dobách patřila korintská agora k nejhonosnějším náměstím v Řecku.

Kromě svého obchodního charakteru byl starověký Korinth významným střediskem výroby keramiky. V nejslavnějších dobách korintské keramiky od 7. do 6. st.př.n.l. šlo o luxusní výrobky, se kterými Korinth výhodně obchodoval. Mimochodem repliky starořecké keramiky jsou nádherným suvenýrem. Slavné korinthské vázy poznáte podle barvy slonoviny s malovanými postavami v černé, červené a bílé barvě.