Štěpa ze světa 79 – Tiujana (Mexiko)

19-20/11/05

Toz to su v tom Mexiku a uz v tom zase litam .o) Takze vlada me vyhodil na mexicko americke hranici, sec jsem se snazil najit emigracni, tak tak se mi to nepodarilo, takze USA jsem opustil bez razitka a odevzdani bile karty. No to bude prca az budu zas letet do USA¨.O) Na mexicky strane jsem asi vylozene otravoval emigracniho urednika, jelikoz me odpalkoval at si to vyridim na letisti. Sranda byla v tom, ze jsem menil pasy a kdyz jsem dnes zadal o vstupni razitko do Mexika, tak ani nechtel videt americke. Takze kdyz prejdete pres Tiujanu, tak se muzete klidne prohanet Mexikem a nikdo o vas nevi, pak kdyz vas to prestane bavit, tak si zajedete do Tiujany a reknete, ze jste prisly a ze chcete razitko. Fakt dobre zabezpecene .o) Tiujanu jsem si prosel, Jardovi nafotil snad pekne fotky a prezral se plodu kaktusovniku, na to jsem si dal jeste cerstvej dzus z aquave a uz mi jen ke spokojenosti chybelo vrtet ocaskem :o)

Vlada mi tvrdil, ze na letiste jedou vsechny modro bile autobusy, takze jsem do nich naskakoval a vzdy jsem byl nasledne vyhozen, kdyz jsem s roztazenejma rukama ukazoval letadlo, jednou jsem se snazil udelat i zvuk motoru, ale ridic pro to nemel vubec pochopeni :o) Stmivalo se a tak jsem se zbabele uchylil do hotelu at mi reknou kterej bus tam jede. Mel jsem stesti a narazil jsem na pripiteho amika co dela ve statech a bydli v Mexiku. Ujal se me a skakaly jsem k modrobilym autobusum spolu stim, ze on uz se ptal spanelsky a skutecne na poctvrte jsme ho chytli. Tak jsem si to frcel na letiste, kde jsem pak cekal 14 hodin na muj let. Na to ze jsem tam byl tak dlouho, jsem malem zmeskal let jelikoz jsem nemohl sehnat emigracniho urednika, kdyz jsem ho vytahl z kanclu za pomoci dalsich z ochranky, tak byl nevrlej a tahla z nej cibule jako kdyby byl s ni vypchanej. Let jsem nakonec stihl a hovim si na nejlepsim sedadle u okynka, jelikoz jsem personalu ukazoval jak mam velke nohy a mely pro me pochopeni :o)

V Mexiko City jsem pristal v poradku, jen chodim jak nema ryba a zas mam ten svuj nemej usmev. Nakonec se me v metru ujala nemecka doktorka s plnovousem, 140kg, ale skvelou naladou. Dovedla me az do hotelu jelikoz trasu co jsem si naplanoval s Ladou nebylo mozno pro oslavovani u prezidentskeho palace absolvovat. Ulice zaplnene lidma a tak jsme to vzali oklikou. V hotelu jsem se pekne osprchoval a vyrazil s jednou nocleznici do mesta kde jsme si dali nejake jidlo a dzus z melounu, tak jsem se prezral az jsme zabloudily. Takze po hodine bloudeni nas dovedl jeden turistickej pruvodce k nasemu hotelu, stalo nas to vsak kazdeho dolar na kafe :o( vydriduch :o) Tak a ted jsem utahanej jak kote a jdu do hajan. Hajani se nekona jdu jeste na kafe a polivku, nejak i tu travim :o)

Praktické info
Datum: 21/11/05
Misto: Mexico City
Stat: MEXICO

Trasa: Mexixo City
Dopravni prostredek: metro
Cena: 2 pesos za listek
21.11.05

Rano jsem si dal snidani, ktera byla na hotelu zadarmo. Reknu vam ze jsem se ve statech nejak zhyckal. Proste jsem ten hnusnej margarin nedovedl pozrit jelikoz se lepil na patro a bylo mi na zvraceni, Takze jsem vyrazil na ambasadu hladovej. Mel jsem doprovod jednu devcicu ze Singapore co tu je asi delsi dobu a tak me prohnala metrem az na spravnou stanici co nejblize ambasade. Ambasadu jsem nasel docela rychle, no zadna prepychova budova to neni, vypada to jako vrata od garaze. Narazil jsem zde na konzularni pracovnici Tamaru, ktera ode me prevzala vsechny doklady, ktere jsem chtel ulozit, pak jsem vyzvidal kam se stoji za to podivat a nakonec jsem se tam zakecal pres tri hodiny. Povidala mi o zdejsim zivote a take jak jsem jezdi ceska devcata tancovat do baru. Dostal jsem par doporuceni kam se podivat pri ceste do Guatemaly a tak se na nejake to mistecko podivam. Z ambasady jsem vyrazil celej hladovej a vyjedl prvni restauraci, mohu rict ze mexicke jidlo je opravdu chutne a cerstve dzusy jsou super super.

Celej uondanej jsem dorazil na hotel a chtel jsem si na chvilku lehnou, ale ejhle nepasoval mi klic od pokoje, No a pak jsem zjistil, ze jsem spal v noci v pokoji pro zeny. Me se zdalo, ze tam je nejak prebuchtino :o)) Na recepci jsem vysvetloval, ze to nebylo zamerne a zda mi nedaj klice jelikoz se potrebuji prestehovat do muzskeho pokoje. Ale reknu vam, ze pote co jsem otevrel ten muzskej pokoj jsem litoval, ze jsem jeste jednu noc nezustal u zenskych. To vam byl takovej smrad od nohou, ze to bylo i pro otrele borce dost. No a jelikoz mi fakt travi tak vyrazim na veceri a dzus. Zda se mi ze tu vsechny prachy asi projim. Tot decka konec zazitka za posledni dva dny, zitra vyrazim do muzea a trochu fotit.

Jo a musim si postezovat je tu zima a spim ve spodkach a ja se tak tesil do tepla.

22/11/05

MEXICO CITY – cely den v muzeu. Neni co dodat.

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".