Kuba – doprava, jídlo, kontakty

Stravování

Dle našeho názoru je nejlepší způsob stravování domluvit si snídaně a večeře v místě vašeho ubytování. Jednak je jídlo velmi chutné a jednak v naprosté většině případů dostanete i dobrou cenu. Vezmete-li v úvahu ohromné porce, dá se se snídaní a večeří v kubánském horku bez problémů přežít den. Pro ty hladovější doporučujeme vyzkoušet některou ze soukromých jídelen – tzv. paladarů – kterých není sice moc, ale ochotní dohazovači vás tam za mírný poplatek dovedou – bohatost porcí a ceny jsou zde srovnatelné se stravováním v case. A teď ještě k cenám: ty se liší podle druhu jídla a lokality (tak například nejčastější kombinace pečené kuře, maniok, rýže, fazole (frijoles), zeleninový salát a voda nebo džus k pití nás v Santiagu a Trinidadu přišla na 5 CUC/os. (snídaně sestávající z vaječné omelety, pečiva, másla, medu, marmelády, ovoce a čaje nebo kávy na 3CUC/os.), ve Viñales na 8 CUC (snídaně 4 CUC), v Havaně na 10 CUC (snídaně 6 CUC) a na Varaderu na 6 CUC (snídaně 3 CUC). Počítejte s tím, že za vepřové a zejména za ryby nebo oblíbenou langustu si ještě něco připlatíte.

Pokud jde o restaurace, jsou ceny a kvalita jídla v nich mnohdy velmi různé. Může se stát, že ve dvou sousedících podnicích pořídíte jednou oběd za 6 CUC a podruhé za 15 CUC. Nicméně tak či onak budou srovnatelně drahé porce jídla vždy výrazně menší než v casach nebo paladarech.

Nejvíce předraženou nabídku jsme dostali za nepříliš chutnou malou rybu vyznačující se maximálně tak extrémním množstvím kostí na pláži u Santiaga – majitelka chtěla nejdřív 10 CUC, po dlouhém smlouvání a nenávistných pohledech jsem ji nakonec nechal 6.

Důležité kontakty

Zastupitelský úřad ČR v Havaně: Embajada de la República Checa, Avenida Kohly No. 259, Entre 41 y 43, Colonia Nuevo Vedado, La Habana, telefon: 00537-333201, 333467, 333105.

Doprava po Kubě

Na Kubě se jezdí jako v mnoha jiných zemí vpravo. Silnice mají různou kvalitu – od prašných nezpevněných až po vyasfaltované dálnice relativně vysoké kvality. POZOR: Na mnoha úsecích není výjimkou odbočování a otáčení se do protisměru i na čtyřproudých komunikacích. Takže pokud si pronajmete nějaké auto, tak si na tuto záležitost dávejte pozor. Pokud jde o dopravní značení, není pro zmlsané středoevropany nic moc a kvalitní mapa je základním kamenem úspěchu. Pozor také na semafory – jsou umístěny vždy až za křižovatkou! Výhodou nicméně je, že hustota dopravy je na Kubě až na výjimky poměrně nízká, takže nějaké uváznutí v zácpách, na které jsme zvyklí u nás nehrozí. Na ještě jednu věc se sluší upozornit – na Kubě mají policisté právo zastavit poloprázdný automobil a doobsadit jej dalšími cestujícími jedoucími stejným směrem. U turistů se to sice moc nepraktikuje, ale stát se to může. Pronájem malého vozu začíná od cca 50 CUC/den, lepší modely přijdou i na dvojnásobek. Tankování je turistům umožněno pouze na jednom druhu benzinových stanic Cupet.

Zvolíte-li jako my spíše hromadnou dopravu, je možné volit mezi autobusem, letadlem a vlakem. Lokálním letadlům se ale raději vyhněte, zaprvé stojí dvojnásobek toho, co doprava pozemní a zadruhé je stav těchto strojů pocházejících ještě ze sovětské doby dost zoufalý, což se odráží ve vysoké míře leteckých katastrof. V případě vlaků, ačkoli první třída je prý celkem solidní, je odrazujícím elementem jejich značná nespolehlivost – na delších trasách nejsou mnohahodinová zpoždění výjimkou. Cenově jsou vlaky srovnatelné s autobusy. A tak jediným smysluplným způsobem cestování je autobus. Tím samozřejmě nemyslíme dálkové autobusy, jimiž jezdí obyčejní Kubánci (ty jsou ještě nespolehlivější než vlaky a často jde pouze o nákladní auta s krytou korbou, navíc totálně přecpána cestujícími), nicméně, kdo tento způsob dopravy riskne může ušetřit opravdu značné peníze. My jsme tedy zvolili společnost Viazul (www.viazul.cu), která provozuje síť relativně kvalitních klimatizovaných autobusů, jejíchž devízou je zejména absolutní přesnost. Jízdenky, jejichž ceny nejsou zrovna nízké (viz jednotlivá města a webpages) si můžete zarezervovat buď elektronicky nebo i několik dní dopředu na některém z nádraží (doporučujeme). K odjezdu se raději dostavte alespoň o půl hodiny dřív – na některých trasách funguje free-sitting, takže kdo přijde včas, může si chytit lepší místo k sezení. Do autobusu doporučujeme se dobře obléknout (zvláště na dlouhých trasách), řidiči se vás budou snažit dokonale zmrazit.

Kdyby vás napadlo cestovat po Kubě stopem, tak vězte, že Kubánci samotní tento druh dopravy využívají hojně, ale jako turisté budete na silnicích víceméně osamoceni. Pokud se již k tomu odhodláte, jako samozřejmost se bere, že turista za svezení zaplatí.

Pokud jde o taxíky, existují na Kubě dva druhy – státní žluté nebo bíle povětšinou žigulíky, ale taky spousta nových Fábií a 50 a více let stará americká auta přeměněná na tzv. taxi collectivos. Ty fungují tak, že jezdí po určité trase a nabírají stopující lidi až do naplnění kapacity. Výhodou je, že oproti těm státním, kde se platí v CUC, zde zaplatíte několikrát méně v národní měně CUP. Někteří z majitelů těchto vozů je pak používají k vožení cizinců načerno, což může být další cesta jak ušetřit (nebojte se, když vás zastaví policie, sankce hrozí majiteli, vám jako turistovi nikoli) – ale pozor: Podnikaví Kubánci se vás budou snažit určitě natáhnout s cenou. O tom jsme se přesvědčili v Havaně, kdy nás po smlouvání měl jeden z těchto podnikavců odvézt z místa ubytování k autobusu za 8 CUC, ale jelikož přijel se zpožděním, zavolali jsme si státní taxi a zbrusu nová Fábie nás tam zavezla za 6 CUC. Bližší informace o collectivos najdete v oddílu Havana.

Kromě klasických taxíků si v některých oblastech můžete najmout i rikšu – v Havaně jsme narazili na úplného exota, který měl za kolem kromě sedátka pro cestující i rozměrnou audioaparaturu, na níž vyhrával nejnovější anglické hity s takovou intenzitou, že byl slyšitelný na stovky metrů daleko. Pro milovníky romantiky jsou k dispozici i koňmi tažené kočáry (Havana, Santiago, Varadero). Ještě zajímavější jsou tzv. cocotaxi, což jsou jakési motorikši ve tvaru žlutého vajíčka – jízda v nich přijde na stejný obnos jako obyčejné taxi.

Pokud jde o pronájem jízdních kol, může to být problém. Cestovní kanceláře je často v nabídce nemají (pokud ano, tak vás pronájem přijde na cca 8 CUC na den) a jejich kvalita je velmi žalostná. Připravte se zejména na velmi nepohodlná sedátka. Pomoci můžou i majitelé vaší casy – buď vám přímo něco půjčí nebo poradí, na koho se obrátit. Kdyby vás ale zastavila policie, řekněte, že jste si kola koupili, v opačném případě to může přijít majitele velmi draho – jedná se o nepovolené podnikání.