Štěpa tři roky na cestách

Toz se konecne po dlouhe dobe ozyvam a tak neverte zpravam, ze jsem padl v Botswane za potravu lvum . I kdyz dve lvi palice uprostred noci funici do nasi moskytiery nebyl pro nektere z nas zrovna prijemnym zazitkem, ze Martine :o) takze si predstavte, ze ja prospal i takove vzruso, jelikoz Martinovi strachem zamrzl procesor a nevzbudil nas. I kdyz bych mu zas krivdil, jelikoz o par dni pozdeji nas s Honzou vzbudil, kdyz se k nasemu stanu dostali sloni :o)

Ted to vezmu hodne zkratka at vam to vyjde na jedno kafe:o)

V Jihoafricke republice me zaujali vinice, pekna jeskyne a syry a take moje prvni zirafa. Take jsme navstivili jedinecne plantaze Roiboos tea, ktery roste pouze v teto oblasti. S ohromnou zasobou pomerancu jsme vyrazily s Asafem a jeho starickou Toyotou Land Cruisem do Namibie, jenz byla mnohem zajimavejsi, neskutecnou pousti, vzdalenostma mezi osidlenim, treba 500km nepotkate ani clovicka. Nemecka mesta, diamantove oblasti vetsi nez cela Ceska republika, kde se povaluji diamanty na dunach. Nejvetsi kristal na svete, nejstarsi zijici kytka na svete, nejvetsi meteorit na svete, ale co take jedno z nejkrasnejsich safari v mem zivote v Etosha narodnim parku. Voda se zde zdrzuje jen ve vodnich jezirkach roztrousene velke vzdalenosti od sebe a tak veskera zver musi prijit k temto jezirkum. A tak si tam cekate v aute a jen sledujete jak zirafy stridaji zebry, v dali prichazeji sloni a do toho se kolem prochazi stada vsemoznych antilop spolu se pstrosy a sakaly. V noci jsme u jezirka zastihli bile nosorozce a lva se lvici jenz se snazila ulovit antilopu.

Z te nadhery jsme vyrazili do Koakolandu, kde ziji lide kmene Tamara, Herero a Himba. Cely tyden nam zabral vylet pres toto neskutecne opustene uzemi a nebyt 4x4, tak jsme tam porad :o). Prvni hrochy potkavam nedaleko Botswanske hranice tesne pred opustenim Namibie, avsak ty nejlepsi potkavame v Narodnim parku Chobe, kde take konecne vidime pri zapadu slunce prvni lvi. Jak uz to bejva dosel nam pet metru od nich benzin v aute a tak premyslime co dal. Me se rozhodne nechce pro kanystr s benzinem na strechu natolik se mam rad. Prijizdi vsak druhe auto a ridic se pta zda jsme OK. Radi Asafovi at startuje s plnym plynem, jelikoz je system zavzdusnenej (prepli jsme na rezervni nadrz) kdyz to Asafovi neslo tak ten borec normalne vystoupil pet metru od lvu a sel radit Asafovi. V nas by se krev ani reznik nedorezal, jelikoz lvi byli jeste rychlejsi nez jsem myslel. Z line vypadajici kocicky se stala mrstna selma jenz vyskocila na vsechny ctyri a rozbehla se nastesti na opacnou stranu, jelikoz tim smerem utekla jejich mladata. Typek nas dal na lano a odtahl na cestu, kde nam tazenim na dvojku zase chytl motor. Borec vystoupil smotal lano, otevrel si dalsi pivko a odjel. No mohl jsem mit pekne video vecerejici lvice, skoda.

Malem bych zapomnel na Okavango deltu, kde jsme vyrazili do delty na vydlabanych lodkach, chodili jsme po stezkach zvere a s pruvodcem hledali zver. Tentokrat to bylo jine jelikoz uz jsme nebyli kryti vozem a museli se spolehat na nase pomale nohy. Videli jsme zde spoustu rozlicnych hoven:o) stop, ale take slony, hrochy a zirafu. Cestou zpet jsem si zkousel v doku me nove remeslo prevoznika a nejak jsem jim mokoro (kanoe) potopil. Naseho pruvodce zacarovala carodejnice a tak spatne chodil, jinak vse probehlo jako na dratkach. Teda az na let malym letadlem nad Okavango deltou, ktery byl opravdu nadherny, Gabi se pri te krase pozvracela v letadle a Asaf byl rad, ze dosel od letadla do haly, kde ziskaval behem hodiny ze zelenobile barvy postupne ruzovou. Ja machruji jelikoz jsem si vzal pilulku :o))

Pres prekrasny park Chobe, kde jeste vidime vice nez trista slonu na jedne planine, geparda a buvoly se dostavame do Zambie. Zambijske mestecko Livingston je hrde na ceskeho cestovatele Emila Holuba a tak zde vidite jeho sochu na namesticku pred muzeem a take jeho knihy v muzeu. Byl to prvni clovek, ktery nakreslil mapu Victoria vodopadu. Tyto nadherne vodopady take navstevujeme a od nich uz prchame do hlavniho mesta Lusaca. Na druhy den uz prchame z drahe Zambie do Malawi. Malawi ma byt levna zeme se super lidma, na hranici nas vsek dostal prvni emigracni urednik, jelikoz nam oznamil, ze nas do zeme nevpusti, jelikoz nemame viza. Po dvouhodinovem vyjednavani a podstrcenem zelenem papirku pod rukou, dostavame ctyrdenni permit do hlavniho mesta, kde nam vystavi viza. Malawi je opravdu cenovej raj a tak si tu hojim muj rozpocet a opravdu nestradam. Asafa jsme nechali s Gabi v Zambii a ted si zlepsuji svoji cestinu s dvouma prazakama Martinem a Honzou. Kazdej uplne jinej, ale jsou to dobry typani, tak mame srandu. Prozkoumavame zdejsi jezero tak, ze se Honza malem utopil, ale neni divu jelikoz je vetsi nez cele cechy a proudy jsou tu jako v mori. Objevujeme spoustu nadhernych mist a hlavne take lidi, kteri jsou tu opravdu pratelsti. Kluky uz jsem dnes vylifroval smer domu a tak mam konecne cas napsat po tom maratonu par radek :o)

Takze decka Afrika je draha, ale rozhodne neni tak nebezpecna, chuda, spinava a nemocna jak se rika zatim soude podle 5 jejich zemi. Kazdopadne neni dobry napad jet do Afriky s hamakou a veset se na strom jako salam pro kocicky. Pokud planujete prijet sem vemte si stan decka :o)

Mejte se hezky a dalsi pokracovani uz bude s Ivcou z Tanzanie, Ugandy, Rwandy a Kenia :o)

Stepa

Jo uz jsem v Tanzanii, jen mam trochu zpozdeni s odesilanim :o)) Toz uz jsme se vratily ze Zanzibaruuu, kde je spousta koreni. Ted vyrazime zas trochu do hor.

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".