Zámek Neuschwanstein
Romantický zámek, který jako by vypadl z nějaké známé pohádky. A nutno podotknout, že si už v několika filmech opravdu zahrál. Jde také o jednu z největších turistických atrakcí dnešního Německa. Ano, to všechno je proslulý zámek Neuschwanstein.
Pětipodlažní zámek Neuschwanstein je přitom poměrně mladý (postaven byl mezi léty 1869 – 1887), ale vypadá tak trochu jako středověký hrad. Spojuje totiž hned několik stavebních slohů – je postaven v duchu novogotiky a novoromantismu, vnitřní vybavení evokuje pro změnu historismus. Je celkem symbolické, že trůnní sál byl sice postaven, ale chyběly už finanční prostředky na samotný trůn. Ludvík II. se stavbou zámku velice zadlužil a ve státním rozpočtu už nezbývaly peníze na jiné výdaje, Bavorsko tím utrpělo značné ekonomické ztráty. Dvanáct milionů marek, které tato stavba stála, byla v této době opravdu neskutečná částka. A to je ještě minimální odhad.
Žít na tomto zámku se povedlo jen vyvoleným, protože Ludvík II. nebyl zrovna davový člověk (na Neuschwansteinu přijal za celá ta léta vlastně jedinou oficiální návštěvu – a tou byla jeho vlastní matka) a byl lidmi napříč společenským spektrem označován i za velkého podivína, ale znamenalo to na druhou stranu obrovský luxus. Toalety s automatickým splachováním, telefon, výtah a tekoucí teplá voda, to přeci neměla na konci devatenáctého století prakticky žádná česká domácnost, jakkoliv je to všechno dnes už nezbytnou samozřejmostí.
Ale při meziročním výdělku ze vstupného a turistiky v okolí ve výši dvacet milionů eur to byla solidní investice do budoucna, že? Denně jen na tento zámek zavítá nejméně pět tisíc lidí, takže počítejte s nepohodlnými frontami. Je to nicméně snesitelná daň za krásu, jíž budete posléze svědky.
Interiér zámku je totiž opravdu jako z pohádky. Malá skupina řemeslníků na něm pracovala přes čtyři roky, smysl pro zdobný detail je více než stoprocentní. Hudební sál, dvoupodlažní trůnní sál v byzantském stylu a jídelna z vyřezávaného dubu. Neuschwanstein byl inspirován středověkým hradem Wartburg, na který odkazuje studovna (zde se dozvíte něco o jeho historii) a pěvecký sál. Na zámku je i umělá jeskyně s fontánkou a například i zimní zahrada, kde se dodnes pěstují pomeranče a rostou tu i palmy.
Jak zámek Neuschwainstein, tak i blízký zámek Hohenschwangau jsou inspirovány starogermánskou mytologií. Ludvík II. byl fanouškem Richarda Wagnera a opery Lohengrin (dokonce si v jejím duchu nechal vyzdobit ložnici a obývací pokoj). Celým zámkem se nesou i motivy z Wagnerových dalších oper – Tannhäuser a Parsifal.
Na závěr ještě pár praktických údajů – otevírací doba je celoroční, od dubna do září mezi devátou a osmnáctou hodinou, od října do března mezi desátou a šestnáctou. K zámku se dostanete snadno pěšky (asi za půl hodiny – a podobně dlouho by měla trvat i prohlídka zámeckého interiéru), ale je možné se vydat z blízkého městečka Hohenschwangau i autobusovou linkou. Výklad je možný i v češtině, ale opět – stejně jako v případě zámku Hohenschwangau, pouze ve formě audio guide, tedy sluchátkového poslechu.
A zajímá Vás, jak dopadl samotný Ludvík II.? Oficiálně se utopil v jezeře se svým lékařem – je ale otázka, zda k tomu došlo ryzí náhodou nebo se jednalo o vraždu či dokonce sebevraždu.
Bylo mu 40 let. Krátce předtím byl bavorskou vládou označen jako nesvéprávný, protože nařídil svému ministru financí stávající království prodat prvnímu zájemci a koupit novou zemi někde v Karibiku. Neblahý osud, ale to určitě nic nemění na tom, že Neuschwanstein, o který se Ludvík II. zasloužil především, je opravdovou perlou německé architektury.
Marek Kos | 19.11.2022
Aktuální počasí v destinaci
|
7,7°C
|
Předpověď počasí |