Pronikání islámu do Maroka a současná situace

Při návštěvě Maroka mějte na paměti, že se jedná výlučně muslimskou zemi, ve které je nutno dodržovat, respektovat a v rámci možností ctít místní zvyky. „Ve jménu Boha, milosrdného, slitovného. Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého, milosrdnému, slitovnému, vládci ne soudného! Tebe uctíváme a Tebe o pomoc žádáme, veď nás stezkou přímou, stezkou těch, jež zahrnuls milostí svou, ne těch, na něž si rozhněván, ani těch, kdo v bludu jsou! Amen.“ Tato slova jsou takzvanou Otevíratelkou nejcennější muslimské knihy, koránu. Je to první súra, uváí mladé muslimy do povědomí o jejich náboženství. Říká se jí al-Fatiha a je nejčastěji citovanou súrou v koránu. Stojí před každou kapitolou svaté knihy.

Muslimské děti

Muslimské děti říkají strýcovi z otcovy strany ammí a strýc od matky je chálí. Teta z otcovy strany je cháltí.

Jak přišel do Maroka islám?

Od roku 640 si začali západní Afriku podrobovat islámští Arabové původem z dnešní Saúdské Arábie. K prvnímu neúspěšnému pokusu o dobytí Maroka došlo v letech 681 – 683. K podrobení došlo až v letech 705 – 708. Stejně však jako Římané, i Arabové se potýkali se stejnými problémy spojenými s kočovným životem Berberů. A i přes to, že nakonec Berbeři přijali islám, většina kmenů si zachovala politickou samostatnost a v roce 740 dokonce vypuklo berberské povstání, které nedokázal vládnoucí kalif potlačit. V letech 1061 – 1269 vládli v Maroku Almoravidé a Almohadé, kterým se podařilo k Maroku připojit území jižní části Pyrenejského poloostrova. V roce 1269 obsadili hlavní město Marrákeš Berbeři.

Islamismus dopad na běžný život

Už jen to, že je islámský letopočet rozdílný od křesťanského, poukazuje na značnou odlišnost mezi muslimy a běžnými Evropany, jako jsme my. Rok 2013, pro nás nové milénium ve znamení nových vynálezů a převratných výzkumů, je v muslimských zemích jen první polovinou 15. století, tedy rok 1423. V Maroku ovšem žijí ještě Berbeři, kteří nežijí plně fascinovaným muslimským životem. Muslimové, Arabové mají alkohol zakázaný, původní obyvatelé Berbeři se rádi často napijí. Přesto jej lze zejména v Casablance a dalších větších městech bez problémů sehnat či zajít do hospody nebo do baru.

Ramadán

Ramadán je postní měsíc, devátý měsíc islámského kalendáře. Půst v tomto měsíci patří mezi pět pilířů islámu, nesmí tedy jíst ani pít od úsvitu do soumraku. V noci se cpou, jak šílení. Ramadán ovšem neplatí pro děti, ty se ho účastní, až když jim naroste ochlupení. Přes den si muslimové nesmějí dát ani žvýkačku nebo cigaretu. Půst každý den ukončuje muezzin, to všichni spěchají domů, aby se najedli. Islámský kalendář je lunární, tudíž je o 11 dní kratší než gregoriánský. Islámský měsíc trvá 29 či 30 dní, přibližnou dobu, kdy nastane ramadán lze vypočítat, avšak pro stanovení začátku postního měsíce je nutné spatřit na obloze srpek nového měsíce. Ramadán v roce 2009 připadl na období od 21. srpna do 19. září (přičemž v Severní Americe začal o den později), v roce 2010 od 10. srpna do 8. září a v roce 2011 od 1. do 29. srpna.

Stravování během Ramadánu

Nejdřív se podává haríra, výživná polévka z čočky, cizrny, masa a rýže. K tomu se jí zralé datle a š´bákija, medem slazené pečivo. Kdo ještě nemá dost, dostane m´semmen, tenoučké chlebové placky, nebo crepe s přírodním jogurtem. K tomu se pije káva s mlékem nebo tradiční marocký čaj s mátou, který prospívá tělu i duši. A ještě před východem slunce zazní volání muezzina z věže mešity. Všichni dospělí vstávají a modlí se. Rannímu jídlu se říká sohor a většinou jsou to zbytky večeře z předchozího dne. Čeká se na noc Moci, v noci z 26. na 27. ramadán seslal Bůh Muhammadovi své zjevení. Lidé jdou do mešity a modlí se súru 97 Al-Quard – Úradek. Další doporučení jak se chovat v zemích s odlišnou kulturou najdete ve článku"Odlišné kultury, aneb jak se chovat v cizích zemích".