Vánoce v Africe: Slunce, teplo a pot
V Africe jsou Vánoce jiné než jsme v Evropě zvyklí, moc slunečné a moc teplé. Většina zemí je slaví ve stejném čase jako u nás, tedy na konci prosince, ve zbytku kontinentu se slaví až sedmého ledna na příchod Tří králů. Oslava Vánoc je ve většině afrických zemí pojatá hlavně z církevního hlediska. Konají se mše, vánoční průvody a zpívají se koledy. Sváteční menu se liší podle zemí a podle jejich chudoby.
Vánoce v Etiopii
Téměř ve všech zemích začíná sváteční večeře až po večerní mši, která například v Etiopii trvá tři hodiny a během níž jsou často muži a ženy odděleny zvlášť. Sváteční hostinu tvoří obvykle „injera“, placka z chlebového těsta, která se používá zároveň jako talíř i vidlička. Hlavním chodem bývá „doro wat“, dušené kuře v ostré omáčce. Podává se na speciálně ozdobených koších a k nabírání slouží chlebová placka „injera“. Kromě toho se servíruje domácí víno a pivo.
Vzdávají hold legendě, podle níž etiopský král Baltazar přinesl narozenému Ježíši jako dar do Betléma kadidlo. Oslavy se soustřeďují v kostelech. Při vstupu dostane každý svíčku, se kterou třikrát kostel obejde. Mše trvá stejně jako večeře až tři hodiny a všichni po celou dobu stojí.
K radovánkám tradičně patří také „ganna“, sportovní utkání připomínající zápas v pozemním hokeji. Hraje se s míčem a hokejkami vyrobenými vlastnoručně z větví místních stromů. Utkání jsou každoročně očekávána s velkým napětím, jelikož družstva zpravidla zastupují rozdílné regiony a panuje mezi nimi dlouholetá rivalita. Také tento zvyk odráží starou tradici, podle níž údajně pastýři podobným střetnutím oslavili zvěst o narození Ježíše.
Ghana, JAR a Libérie
V Jihoafrické republice se Vánoce slaví v prosinci, teploty se zde však pohybují kolem 30 stupňů a jsou součástí pětitýdenních letních školních prázdnin. Sváteční jídlo, ať už je to oběd nebo večeře, probíhá venku a rodina při něm sedí v kruhu na zemi. Rodiny pořádají sváteční hostinu venku na pláži, přitom se koupají, baví se hrami, tancem a zpěvy. Jiní dávají přednost dovolené na horách.
Tradice zdobení vánočních stromků není příliš obvyklá, uchytila pouze v několika afrických zemích. Je jasné, že smrčky tady nerostou. Zdobí se nejrůznější druhy dřevin. V Libérii například lidé zdobí bílými zvonečky palmu, v Ghaně je zase favoritem mangovník, nebo ledvinovník, na kterém rostou oříšky kešu. Pokud se nezdobí stromky, zdobí se vyřezávané betlémy například listy banánovníku.
I v Ghaně existuje tradice vánočních průvodů se zapálenými svíčkami. O svátcích bývají přeplněné autobusy, nákladní auta i silnice. Lidé navštěvují po celé zemi své příbuzné a přátele, mnozí se vracejí do svých rodišť. Domy září pestrými papírovými ozdobami, květinami a palmovými větvičkami.
Zimbabwe
V Zimbabwe jsou Vánoce svátkem pospolitosti. 25. prosince, kdy se zde takzvané "Kisimusi" slaví, obdarovávají otcové děti a manželky oblečením a sladkostmi. Při ranní bohoslužbě zpívají děti písně, které si předem na tento den nacvičily. Poté se u někoho ze sousedství podává hostina sestávající z kukuřičné kaše, chleba, marmelády, čaje, cukru, někde se peče koza. Ženy se při přípravě pokrmů střídají, aby se mohly všechny mše v kostele zúčastnit.
Dárky od Ježíška
Afrika je chudým kontinentem, a proto tu vyměňování dárků není typické. Pokud se vůbec praktikuje, většinou jsou obdarovány hlavně malé děti. Dostávají nejčastěji oblečení, boty, mýdla, tužky nebo knihy. V chudých oblastech je nejcennějším darem setkání s rodinou. Nedílnou součástí afrických Vánoc jsou proto návštěvy přátel a široké rodiny. Často putují rodiny i desítky kilometrů, aby mohli navštívit své blízké.
