Víza a formality

Bez víza můžeme cestovat do téměř všech evropských zemí, vyjma některých balkánských. Vízum dnes už nepotřebujeme také téměř do všech zemí Jižní a Střední Ameriky. Naopak vízum je potřeba do většiny asijských zemí a s pár výjimkami do všech zemí afrických.Informace o vízech hledejte na internetu, nejlepší informace jsou většinou z cestovatelských serverů a cestopisů, velmi užitečná je výborná stránka s informacemi o vízech www.blueman.cz. Oficiální informace Ministerstva zahraničí o vízových povinnostech jsou na www.mzv.cz, co tam píšou nemusí ale vždy platit, může existovat více možností, anebo to lze obejít.Informace o vízech si zjistěte co nejdříve, jejich vyřizování může být v některých případech zdlouhavá nebo složitější záležitost, to zejména tehdy, kdy ambasáda musí žádat o souhlas v dotyčné zemi nebo je nutné použít zprostředkovatele.

Podmínky pro udělení víza

V mnoha případech je vyřízení víza jednoduchá a celkem rychlá záležitost. Většinou je nutno pouze vyplnit formulář, dodat pár fotek a zaplatit poplatek. Některé ambasády poplatek nevybírají hotově, ale je nutno jej předem složit na účet. Víza mívají formu buď razítka nebo nálepky do pasu, v některých případech tzv. turistické karty.Další kategorií jsou země, u nichž je získání víza obtížnější a je vázáno na řadu různě složitých byrokratických překážek. Nejčastěji jde o požadavek předložení rezervace nebo kopie letenky, což je trochu problém, pokud zamýšlíte přicestovat po souši. Většinou to lze obejít po dohodě s prodejcem letenek, v některých případech však nestačí pouhá rezervace a je nutno letenku skutečně zakoupit a poté stornovat, což se nemusí obejít bez nějakého toho storno poplatku. Tady však trochu pozor na informace o vízech, které na svých stránkách provozují cestovní agentury a prodejci letenek, velmi často se tam objevuje požadavek na rezervaci letenky i u víz, kde to ve skutečnosti nutné není.Dalším požadavkem může být doložení dostatku financí, tedy výpisu z účtu, často za poslední 3 měsíce (to aby se zabránilo krátkodobému zapůjčení peněz k navýšení zůstatku). Při vyřizování víza v zahraničí může jít o požadavek doložení hotovosti nebo šeků. Některé ambasády vyžadují potvrzení o zaměstnání nebo studiu (Sýrie). Někdy je potřeba předložit itinerář cesty.Nejsložitější je to v případě požadavku předložení pozvání (ověřeného úřadem v cílové zemi), voucheru cestovní kanceláře nebo potvrzení o rezervaci ubytování po dobu pobytu. Tady je většinou nutné využít služeb zprostředkovatele, který potřebné doklady dokáže obstarat, ovšem samozřejmě to něco stojí. Zprostředkovatele pro taková víza v některých případech nenaleznete u nás a je nutné kontaktovat přímo někoho v cílové, eventuelně jiné zemi. Sehnání kontaktu na spolehlivého zprostředkovatele není často jednoduché, pokud nenajdete nic na internetu, zkuste se obrátit na naši ambasádu v dané zemi (tady záleží na lidech, někdo vám ani neodpoví, jinde vám skutečně pomůžou).

Asi nejsložitěji se víza získávají do mnoha zemí Střední Asie, zejména země bývalého Sovětského Svazu, kde je skoro u všech vyžadováno pozvání nebo voucher (Rusko, Kazachstán, Uzbekistán) a je tedy nutný zprostředkovatel. Nejvíce zprostředkovatelů v Čechách je existuje pro Rusko, Bělorusko a Ukrajinu, pro ostatní už to bývá složitější.

Také podmínka rezervace ubytování na dobu pobytu lze nejlépe obejít dohodou s místní cestovní agenturou (dříve Irán, dnes Libanon). Zprostředkovatel vám v podstatě buď potřebné doklady pošle, anebo přímo souhlas s vízem zajistí na úřadech cílové země a zašlou vám identifikační číslo na jehož základě pak u nás ambasáda vízum vystaví bez dalších obstrukcí (tímto způsobem se dalo vyřídit např. turistické vízum do Iránu v době kdy ho zdejší ambasáda prakticky neudělovala, za tuto službičku se ovšem iránské cestovce platilo cca 50$).

Existuje však také pár zemí, ve kterých se skutečné použití služeb místní cestovní kanceláře obejít moc nedá a samostatné turistické vízum tak v podstatě získat téměř nelze (nelze Bhútán, střídavě je problematická Libye či Jemen). Složité je také vízum do některých zemí Perského zálivu, většinou je nutný místní "sponzor", který se za vás po dobu pobytu zaručí.

Zařízení víz většinou nabízí často cestovní agentury a prodejci letenek. Většinou však pouze za poplatek zprostředkují předání podkladů ambasádě, což může být výhodné pro mimopražské cestovatele nebo v případě ambasády umístěné v okolních zemích. Pokud si u nich zakoupíte letenky, poplatek za zprostředkování bývá nižší nebo dokonce žádný. V podstatě však často neudělají nic víc, než co byste nemohli udělat sami – poslat doklady poštou můžete rovnou sami. Zajistit potřebné doklady pro vízum (pozvání, voucher apod.) většinou tyto agentury neumí a je nutno stejně oslovit specializovaného zprostředkovatele.

Podmínky pro vydání víz a jejich platnost se často liší, podle toho zda jde o vízum turistické nebo tranzitní. U složitých víz může být někdy je jednodušší vyřídit místo turistického vízum tranzitní a poté ho zkusit na místě prodloužit (to se dříve praktikovalo u Iránu). Variant je více, záleží vždy na konkrétní zemi.

Novinkou je možnost získání víza elektronicky, pomoci on-line dotazníku a oznámení schválení e-mailem. Prozatím je mi to známo pouze pro Austrálii a (světě div se) Myanmar, a nově zřejmě i Kambodža. Elektronická víza se neudělují do pasu, jejich kontrola podle pasu proběhne při vstupu do země.

Při dodržení všech podmínek ambasády většinou udělují víza v podstatě bez problémů, zamítnutí jsou spíš ojedinělá (někdy Irán, často také Austrálie nebo Kanada), většina zemí ale turisty vítá. Někdy může dojít k zamítnutí kvůli "příliš velkým požadavkům", např. při požadavku na delší dobu pobytu (tady je lepší žádat kratší dobu a v zemi pak nechat vízum prodloužit).

Zamítání žádostí je doménou zejména USA, jejichž vízum patří k nejsložitějším, nejobtížnějším a také nejdražším (a na rozdíl od mnoha ostatních se poplatek platí i v případě neudělení víza). Fakt skvělá vstřícnost ke "spojencům".

Platnost víza

Jsou dvě důležité lhůty: jak dlouho platí samotné vízum (do kdy musíte vstoupit do země anebo ji opustit) a na jakou délku pobytu je vízum vystavené. Platnost víz se tak odvíjí jednak ode dne vystavení nebo ode dne vstupu do země, často jde o kombinaci obou těchto lhůt.

Dále je důležitý počet vstupů. Vždy si to pořádně zkontrolujte, pokud vízum ambasáda vystaví jinak, než jste požadovali, těžko to pak někde budete celníkům vysvětlovat. V případě požadavku na předložení letenky je často vízum vystaveno na dobu podle ní. V některých případech povolenou dobu pobytu určuje až úředník při vstupu do země. Většinou lze vízum v dané zemi prodloužit nebo dokoupit vstupy, ale není to vždy pravidlem.

Kam pro vízum

U zemí, které nemají ambasádu v Praze, je nutno vyřídit vízum většinou ve Vídni nebo Varšavě. Tam to také můžete zkusit u obtížněji získatelných víz namísto Prahy. Do některých zemí – většinou svých bývalých kolonií, vydávají víza také velvyslanectví Velké Británie a Francie.

Velmi často je možné víza získat až na cestě, někdy to může být i jednodušší, snadnější nebo levnější (nezapomeňte si s sebou vzít dost fotek). U mnoha zemí vůbec není nutné mít vízum předem. Buď bývají udělována na hranicích při vstupu do země, nebo je snadno vyřídíte v některé okolní zemi (např. pro jihovýchodní Asii v Bangkoku apod.) Často se totiž víza do vzdálených zemí, která jsou u nás vázaná např. na letenku, dají na příslušném kontinentě vyřídit velmi snadno a rychle. Tady i tam však platí, že některé ambasády prostě obstrukce dělat budou, ale jinde vám vízum vydají naprosto bez problémů. Co se týče víz udělovaných při vstupu do země, většinou jsou pro ně vymezeny pouze určitá vstupní místa (v některých případech pouze letiště).

Pas

Základní podmínkou pro vydání víza je pas s dostatečným počtem volných stránek. Platnost pasu většinou musí o 6 měsíců přesahovat plánovanou dobu pobytu. V některých případech stačí 3 měsíce, což je ale opravdu minimum vzhledem k obvyklé povolené době pobytu 90 dnů. Vždy zkontrolujte zda máte v pase ještě volné stránky, se zcela zaplněným pasem nemusíte být vpuštěni, a to ani do zemí s bezvízovým stykem.

Pokud žádáte o vízum do některých arabských nebo muslimských zemí (např. Sýrie, Libanon, Irán aj.) nesmíte mít v pase žádné razítko dokládající návštěvu Izraele, ani jordánské nebo egyptské razítko z přechodu s Izraelem (říkává se tomu "čistota pasu") a není ani moc dobré tam mít vízum do USA (pro Irán to může být důvod k zamítnutí). V podstatě s izraelským razítkem nejezděte na Blízkém východě a Severní Africe nikam.

Do některých zemí je nutný převod pasu do arabštiny, tzv. "arabizace pasu" (Libye). Do některých arabských zemí musí mít dívky na fotce vlasy zakryté šátkem (Irán).

Pokud máte v pase nějaká nežádoucí razítka, není nic jednoduššího než zažádat o druhý pas. Pasy – platné – můžete mít dva i více, musíte jen do žádosti uvést důvod, proč chcete další.

Pro žádost o vízum do USA je také dobré mít také čistý pas, tady by se zase naopak nemuselo dobře vyjímat plno arabských razítek (raději ani kubánských), zvlášť teď co jsou tak paranoidní. To samé platí pro Austrálii a Kanadu. Pokud získáte vízum do USA (bývá platné několik let) je dobré nechat si ho dát do čerstvého pasu, protože pokud vám propadne pas, propadá tím i vízum – do nového pasu vám vízum nikdo nepřestěhuje, musíte si zažádat znovu.

Vstup do země

Všude při přechodu hranic vždy dbejte na vstupní razítko do pasu, vždy na něm trvejte, jinak s tím můžete mít při opuštění země problémy. Na razítku trvejte i u zemí s bezvízovým stykem, ten je totiž jen na určitou dobu a musíte doložit datum svého vstupu do země.

Datum vstupu lze v některých případech doložit i jinak (např. letenkou, lodním nebo autobusovým lístkem), ale raději vždy chtějte razítko do pasu. Pokud není možné zjistit datum vašeho vstupu, můžete dostat pokutu (nebo může být i hůř). Tyto problémy se vyskytovaly i u evropských zemí Schengenské dohody, ale teď když jsme v EU, s tím snad už problémy nebudou. Při vstupu do země si zkontrolujte úředníkem určenou dobu povoleného pobytu, a to jak u víz tak u bezvízvízových.

Nicméně ani vízum vám nezaručuje vstup do země, ale to platí hlavně pro USA a Kanadu, u jiných zemí se to v podstatě nestává (u Británie už je to naštěstí také minulost).

Stejně tak trvejte i na výstupním razítku, při pozemních přechodech vás často nepustí do další země bez výstupního razítka z té předešlé.

Pozor ještě na letecké tranzity – do některých zemí potřebujete vízum i v tomto případě (USA), nebo může jít o odlet z jiného letiště – tj. je nutno opustit tranzitní prostor (někdy Rusko).

Při vstupu do mnoha zemí (i do těch bezvízových) se vyplňuje vstupní nebo turistická karta. V jihovýchodní Asii ji při vstupu sešívačkou cvakli do pasu a při výstupu zase odtrhli. V některých zemích může nastat problém pokud tuto kartu při opuštění země nebudete mít (např. ztratíte, nebo ji neobnovíte při opětovném vstupu do země). Třeba v Mexiku jsou za to vysoké pokuty.

Turistická karta může mít více podob. Může být zjednodušenou variantou víza (Kuba) nebo povinným doplňkem při bezvízovém styku (Venezuela, Dominikánská republika, Mexiko).

Při vyplňování těchto karet nebo formuláře pro žádost o vízum je často nutné uvést nějakou adresu pobytu v zemi. Jde sice jen o formalitu, ale je lepší uvést existující hotel ve vaší reálné cenové kategorii. Nejde o rezervaci, ta pokud ji speciálně nevyžadují není nutná, ale můžete vzbudit podezření, pokud uvedete nejdražší hotel v zemi a přijedete otrhaní s batohem na zádech (to se může stát třeba když vám takový hotel poradí třeba v letadle nějaká dobrá duše – vzbudíte pak přinejmenším zvýšenou pozornost imigračních úředníků). Pokud nevíte, tak raději uveďte jen obecně "camp" nebo "guest-house" (tohle děláme dost často a zatím bez problémů). V žádosti o vízum u "problematičtějších" zemí ale raději uveďte něco konkrétního.

Odletová taxa

Vízum je vlastně formou takového "příspěvku" turisty státu a velmi často je zrušení víz "kompenzováno" platbou či navýšením odletové taxy v podobné výši (nepleťte si to s letištní taxou, která se platí zároveň s letenkou). Ovšem samozřejmě mnohde mají obojí, jak vízum tak odletovou taxu.

Odletová taxa je poplatek, často v nezanedbatelné výši, který se musí zaplatit při odletu ze země. Tato taxa se platí v mnoha zemích, ne však ve všech, takže je dobré si to zjistit, může to totiž být velký problém, pokud by vám už na ni nezůstaly finance. Většinou se platí v místní měně, někdy v dolarech. V některých zemích se platí taxa i při pozemním přechodu (Belize, Jordánsko).

V některých zemích jsou tyto pozemní hraniční poplatky naopak v celkem zanedbatelné výši (Laos, Guatemala). Něco jiného ovšem bývá vymáhání nějakého poplatku od celníků za „razítko“ nebo „přesčas“ apod. Většinou je však těžké poznat co je oficiální a co neoficiální poplatek. Poznat se to dá snad leda tak, že na oficiální platbu byste měli dostat stvrzenku.

Další doklady

Určitě si sebou do vzdálenějších končin vemte mezinárodní očkovací průkaz, ač nemusí být vůbec důležité jaká očkování máte, může být nutné ho předložit, jen aby se předpisům učinilo zadost. Do mnoha zemí tropické Afriky a Ameriky je nutný certifikát o očkování proti žluté zimnici. Mezinárodní očkovací průkaz: vystaví Hygienická stanice, poplatek 50 Kč.

Některé země požadují pro vydání víza Zdravotní osvědčení, většinou se jedná o HIV Test. Toto osvědčeno je většinou požadováno u víz na delší dobu pobytu. Pro lékárničku je dobré v některých případech mít potvrzení, že jde osobní potřebu (vzor na www.vakciny.net).

Pokud budete chtít v zahraniční řídit, vyřiďte si mezinárodní řidičák. Mezinárodní řidičský průkaz: vydává obecní úřad v trvalém bydlišti, potřeba je doklad totožnosti, řidičský průkaz a foto, poplatek (kolek) 50 Kč. Existují dva typy průkazu tzv. vídeňský (podle úmluvy z Vídně roku 1968) platí 3 roky a ženevský (podle úmluvy z Ženevy roku 1949) platí 1 rok. Oba si jsou podobné a celkem nevhodně velké. Některé země uznávají pouze jeden z nich. V Evropě je mezinárodní řidičák potřeba do Řecka a do Albánie a Turecka, které uznávají pouze ženevský.

V případě cesty autem je samozřejmě potřeba technický průkaz a zelená karta. Pokud cestujete autem, které není vaše je potřeba notářsky ověřený souhlas majitele (ve světovém jazyce). Nám zatím vždy vzali notářsky ověřenou kopii (nejlépe barevnou) originálu – razítko jako razítko.

Pro studenty se kvůli různým slevám na cesty vyplatí ISIC (International Student Identity Card), platnost 1 rok za 200 Kč. Pokud už nejste studenti tak do 26 let můžete využít karty Euro26 nebo Go25. Obě jsou v podstatě obdobné, platnost 1 rok za 200 Kč. www.euro26.org

Celní předpisy

Nezapomeňte si zjistit ostatní vstupní formality, jako omezení či zákaz dovozu a vývozu některých věcí, a také zda existuje přihlašovací povinnost (ale tu většinou za vás vyřídí ubytovací zařízení). Do většiny muslimských zemí se nesmí dovážet alkohol a nic vyrobené z vepřového (ani konzervy). Do mnoha zemí Latinské Ameriky nebo na některé ostrovy se nesmí přivážet vůbec žádné potraviny.

V některých zemích je kasr či některé typy nožů považovány za zakázanou zbraň a někdy pozor na obsah lékárničky, některé látky mohou být zakázané. Pro přepravu většího množství léku může být lepší nechat si vystavit zmíněné potvrzení. Při cestě autem je dobré zkontrolovat vyžadovanou povinnou výbavu, nejčastěji to bývá druhý výstražný trojúhelník a hasicí přístroj, také zkontrolujte autolékárničku. V poslední době se zase rozmáhá povinnost mít výstražné vesty pro všechny cestující.

Země EU

Občan ČR může od 1.5.2004 vstupovat a pobývat na území členských států EU bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Od 1.1.2006 nabývá účinnosti novela zákona o cestovních dokladech (č. 559/2004 Sb.), podle které lze k opuštění území ČR k cestě do států EU jako cestovní doklad použít občanské průkazy se strojově čitelnými údaji pokud nemají oddělenu vyznačenou část (tj. bez odstřiženého rohu).

Dle vyjádření MV ČR je občanský průkaz cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu. MV ČR tedy nedoporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem a je zapsán v jeho občanském průkaze, cestoval bez vlastního cestovního dokladu pouze na základě tohoto zápisu v občanském průkaze.