Z Curychu je to jen pár kroků do Alp

Dříve se jmenoval Turicum, ke Švýcarské konfederaci se přidal v polovině čtrnáctého století. Dnes tu je centrum řady bankovních domů a podobně jako v Ženevě – jde o jedno z nejdražších měst světa, ovšem také s mimořádnou kvalitou života. Curych je tu skoro už dva tisíce let a jeho centrum tvoří jedna velká pěší zóna, spíš tu potkáte cyklisty a kamkoliv se dostanete vlakem. Řada místních vlastně ani auto nemá, k čemu také?

Frekventované letiště a také spoustu protestantských kostelů

Asi třináct kilometrů od Curychu je městské letiště, z něhož se létá na všechny kontinenty a ročně tu projde více než dvacet milionů cestujících. Vlak obslouží až půl milionu pasažérů za den, a to nejen do Francie a Německa. Opravdu, ve Švýcarsku je doprava na mimořádné úrovni. A co památky? Románský sloh se snoubí s gotikou a samozřejmě výstavba pokračovala i v dalších staletích. Zvláště obdivovatelé sakrálních skvostů se zde vůbec nudit nebudou. Vezměme to ale pěkně popořadě…

Románská bazilika dokončená na začátku třináctého století, původně ve správě augustiniánů. Trojlodní stavba ukrývá i velkou sochu Karla Velikého, se kterým je spjatá legenda o založení. Chrám se jmenuje Grossmünster, slavné chvilky v něm prožil reformátor Ulrich Zwingli. Další slavnou stavbou je gotická bazilika Fraumünster nebo Wasserkirche, dnes už sloužící jako veřejná knihovna. Zmínit však musíme i muzea, těch je zde totiž podobně jako v Basileji, Lucernu nebo Ženevě přímo nepočítaně.

Pestrá muzejní síť, která napoví mnohé o historii a dnešním životě

Třeba v Domě umění najdete Picassovo nebo Renoirovo dílo, když jsme ve Švýcarsku, samozřejmě nesmí chybět ani muzeum věnované hodinám. Pro fanoušky sportu je zde Muzeum FIFA, v zemském muzeu hned vedle hlavního nádraží se pak dozvíte mnohé o Švýcarsku. Vždyť právě FIFA, stejně jako IIHF, sídlí v Curychu a na velmi slušné úrovni se zde hraje fotbal i hokej.

Procházka, která rozhodně nebude nikoho nudit?

Curych má i svou horu – když vydržíte dvacet minut v tramvaji – dostanete se přímo k ní, jmenuje se Uetliberg. Až si prohlédnete cechovní domy na Starém městě, určitě přijde čas i na zdejší přírodu, která je skutečně vyhlášená. Parádní výhled na město a rozhledna na vršku Uetlibergu, to vás zaručeně dostane. Stejně jako fakt, že v Curychu je vyhlášená opera a divadlo (Schauspielhaus), ale také se tu koná každoročně ve druhé polovině srpna snad nejslavnější evropská technoparty. A další zajímavost, v ulici Spiegelgasse žil více než rok Vladimír Iljič Lenin, než se na jaře roku 1917 vrátil do Ruska. V jedné ze zdejších kaváren zase rád poseděl třeba James Joyce. Vzpomíná se zde i na Thomase Manna. To jen dokazuje, jak multietnickým Curych vždycky byl, což vlastně platí i dnes.

Se 400 tisíci obyvateli je největším městem Švýcarska a jeho keltské kořeny ve čtvrti Lindenhof jsou stále živé. Město má i největší švýcarskou univerzitu, která se orientuje hlavně na egyptologii. Nezapomeňte ani na Curyšské jezero, které má rozlohu 88 kilometrů čtverečních a dlouhodobě slouží jako zdroj pitné vody pro město – až tak čistá voda zde je, z kohoutků teče jen minimálně upravená. Užijte si pohled z lodi, na jezeře je i malý ostrůvek a rybolov opravdu jen kvete. Tak klidné město jako Curych jste asi ještě nenavštívili, devítimetrové hodiny na věži kostela svatého Petra odbíjejí čas sice dokonale přesně – ale nikdo nikam nespěchá. Proč by snad měl, že?