Symbol malé a hrdé země, to je katedrála svatého Jana ve Vallettě

Hlavní město Malty je opravdu krásné a doslova na každém kroku tu můžete nejen pořádat nákupní hody od novinek ve světě džínů až po luxusní parfémy, ale také obdivovat stavby, které tu po sobě zanechali Johanité nebo Britové. Jsou to zejména sakrální budovy, co tu hrají první housle, protože celá Malta má kostelů více než tři stovky – prakticky na kilometr čtvereční jeden. Je to vůbec možné? Ale jistě, Johanité byli velmi zbožní, dvojnásob pak chtěli poděkovat Bohu za odražení osmanského nebezpečí. Úspěšný boj totiž skutečně připomínal lidem šestnáctého století spíš malý velký zázrak. Pojďme se podívat na jednu z těch nejslavnějších staveb…

Římskokatolická katedrála ze šestnáctého století a Maltézští rytíři

Historické centrum Valletty je samozřejmě proslulé hlavně díky dlouhé promenádě, obrovskému přístavu, pevnosti St. Elma nebo chrámu svatého Vavřince s typickou kopulí italského typu. Ale najdete zde i Palác velmistrů, kde sídlil představený johanitského řádu a další velkou památku na tyto rytíře. Kdybychom sečetli všechny pamětihodnosti jen v hlavním městě, dostaneme se nad tři stovky. Je snad v Evropě nebo na světě zase tolik míst, které v těchto číslech Vallettu vůbec nějak překonají?

Trojlodní katedrála svatého Jana Křtitele je místem posledního odpočinku řady vojenských velitelů a vládců ostrova v jednom. Manýristický exteriér a barokní interiér, postaveno bylo už za pouhých pět let (1572 až 1577). Girolamo Cassar si dal hodně záležet, jistě i proto, že sám pocházel z Malty. Oratoř a sakristie byly dokončeny v roce 1604, na výzdobě interiéru se podílel zejména kalábrijský malíř Mattia Preti.

Poškození německými pumami naštěstí nebylo fatální

Druhá světová válka samozřejmě poškodila mnoho maltských budov a výjimkou nemohla být bohužel ani právě tato katedrála. Vnitřní výzdoba byla v roce 1941 odnesena do bezpečí a umělecká díla tak nebyla zbytečně ztracena. V osmdesátých a devadesátých letech minulého století pak proběhla rekonstrukce katedrály a v roce 2014 přišla také nová fasáda, takže dnes skutečně stavba září novotou. A snad i proto je jednou z nejpopulárnějších turistických atrakcí Malty. 65 na 40 metrů, rozhodně nejde o žádnou kapesní katedrálu!

Pochopíte to, když vejdete dovnitř. Je tu pohřbena řada velmistrů řádu, mimo jiné Ferdinand von Hompesch, jenž byl velitelem v době, kdy byli Johanité z Malty v roce 1798 vykázáni Napoleonem, ale také Martin de Redin nebo Nicolas Cotoner, kteří žili v sedmnáctém století. Malby věhlasného Caravaggia, umění Stefana Erardiho nebo Domenica Guidiho. Tady se žádná druhá liga nehraje…

Pro veřejnost je otevřeno mimo neděle a svátky

Samozřejmě, jde o sakrální stavbu, takže neděle je dnem pracovního klidu. Od pondělí do soboty se sem ale podíváte od půl desáté ráno, ve všední dny až do půl páté odpoledne. Vstupné činí pro dospělé deset euro, ale dostanete také audio průvodce v několika světových jazycích. Pokud sem přijdete na mši, vstupné pak vůbec neplatíte. Hlavní vchod do katedrály je na náměstí svatého Jana, ale vstup pro návštěvníky je v ulici Republiky.