Velké historické náměstí a renesanční zámek, Telč se vám bude líbit

Jen málo měst v českém prostředí má takové možnosti, gotika a renesance v jednom balení se snoubí právě v Telči. Skleník v zámeckém parku je jen třešničkou na dortu, cestovatelé si v pětitisícovém městě užijí mnohem více. Vždyť je také pod oficiálním patronátem organizace UNESCO, což už opravdu něco znamená! Pověst praví, že je Telči tisíc let, ačkoliv první ověřitelný historický záznam o městě spadá do roku 1315…

Několik zajímavých staveb najdeme nejen v centru

Vnitřní Město, jak se někdy také říká historickému centru Telče, nabídne pohled na jedno z nejzachovalejších historických jader Moravy. Vznikala tu totiž pohádka z pekla štěstí nebo poněkud starší snímek Jak se budí princezny. Vnitřnímu Městu dominuje náměstí Zachariáše z Hradce a několik staveb sakrálního charakteru, mezi nimiž je číslem jedna původně gotický kostel svatého Jakuba Staršího.

Telčský zámek je renesanční stavbou a má v okolních regionech několik velmi podobně vyhlížejících sourozenců – patřil nakonec i pod pány z Hradce. V dnešní podobě je od konce šestnáctého století, jako majitelé se tu střídají nejproslulejší zástupci raně novověkého velmožstva, kromě jiného Slavatové z Chlumu a Košumberka nebo Lichtenštejnové z Kastelkornu. Italská renesance se stala Zachariášovi z Hradce inspirací, podobně jako v Jindřichově Hradci nebo Třeboni se na stavebních pracích významně podílel Antonio Ericer, stavitel známý také pod jménem Antonín Vlach, kde příjmení vlastně odkazuje také na zemi původu (a třeba v polštině je stále toto pojmenování zachované, o žádných Italech není řeči). A zajímavost, zámek se nikdy neprodal – jen se dědil…

Další pamětihodnosti skrývá Staré Město

Plno zajímavých zákoutí najdeme i mimo zámecký areál, samozřejmě je tu ještě kostel Matky Boží, jehož prvopočátky se datují do závěru jedenáctého století. Známý je také Lannerův dům, bývalá textilní manufaktura a sídlo jezuitského řádu, které v sobě nese prvky baroka a klasicismu. Trojkřídlá budova v něčem připomíná díky svému okolí i zámecký dvůr, našli bychom ji v Hradecké ulici. V Telči je i řada odkazů na židovskou komunitu, prohlédnout si můžeme židovský hřbitov a synagogu, ovšem takové turistické terno jako v Třebíči nečekejme.

Telči se někdy říká také Moravské Benátky a je jisté, že nejsme daleko od pravdy. Na náměstí v době renesance vyrostlo více než sedmdesát domů a jejich krásu můžeme obdivovat ještě dnes, a to včetně zachovalých sgrafit, která procházejí častou údržbou – na rozdíl od italského klima to české je jim spíše ke škodě. Telč měla v běhu staletí velkou výhodu, Praha i Vídeň jsou zhruba stejně daleko, a i díky tomu vede městem už dlouhou dobu železnice. Nezapomínejme ani na návštěvu Slavonic nebo hradu Landštejn, v nichž se pojí česká i rakouská nádhera v jeden celek. Zámek Telč je totiž zajisté dominantní, ale zdaleka ne jedinou zajímavou stavbou v širším okolí.