Fotogalerie z francouzského Guérande

Některá města zbohatla díky zpracování vlny, jiná zase na těžbě nerostných surovin. V Bretani ale mají světový unikát, více než tisíc let se tu totiž objevuje bílé zlato. Mořská sůl, jejíž cenovka průměrnému našinci vyrazí napoprvé dech a napodruhé zachutná na talíři tak, že už nebude chtít žádnou jinou. Na pobřeží Atlantiku, na jihu poloostrova zasvěceného od nepaměti Keltům, totiž vzniká něco, co používají slavní kuchaři napříč všemi kontinenty. Kdo by potom odolal takové výzvě?

Stovky ptačích druhů v malebném regionu

Ornitologické statistiky mluví jasně, v oblasti žije asi tři sta různých ptačích druhů a mnoho z nich zde přímo hnízdí. Těžba soli probíhá bez mechanizace a v souladu s přírodou, snad i proto se zde ptactvu tak dobře žije. Guérande, kde žije asi patnáct tisíc obyvatel, pak leží jen co by kamenem dohodil. Město lemuje půl druhého kilometru hradeb, které rostly v závěrečné fázi středověku. Šestice strážních věží už nemá smysl, ale v době španělské invaze opevnění chybělo a město to ve čtrnáctém věku stálo mnoho krve a peněz. Vodní příkop, mohutné hradby, úzké uličky a pár kostelů uvnitř. Jasně, tohle bylo v pozdním středověku vlastně prakticky nedobytné.

 TIP  Další informace o Guérande se dozvíte v našem článku "Guérande u solných polí v Pays de Loire".

Gwenrann znamená v dialektu původních obyvatel vlastně cosi jako „Bílá země“, takže je jasné, že sůl se tady těží už pěkně dlouho. Francie měla v Guérande zlatý důl, solná pole mají v dnešní době hned 1700 hektarů a těžba samotná probíhá od devátého století. Město je slavné nejen díky květnové slavnosti s rytířskými prvky (aneb Fete Médiévale) nebo keltskému festivalu, který se koná obvykle na začátku srpna. Například děj románu Béatrix od Honoré de Balzaca, kde vystupuje třeba George Sandová a Franz Liszt, se odehrává právě tady.