Božídarské rašeliniště je nejrozsáhlejší rezervací Karlovarského kraje

Božídarské rašeliniště (Česká republika)
Božídarské rašeliniště (Česká republika)

V těsné blízkosti Božího Daru v Krušných horách leží Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, které bylo vyhlášeno mezinárodně významným mokřadem. Rozkládá se na ploše 930 ha a jde o nejrozsáhlejší rezervaci Karlovarského kraje. Turisté se zde mohou projít po naučné stezce dlouhé 3,2 km, prohlédnout si vzácné rostliny a živočichy a dozví se spoustu zajímavých informací.

Rašelina je organická hmota, která vzniká z rostlinných společenstev nenáročných na minerální živiny za nadbytku vody a za ztíženého přístupu vzduchu. Pokrývá rozsáhlá území Krušných hor. Na Božídarském rašeliništi uvidíte rašelinu ve všech fázích –  nenarušenou, postupně zarůstající, současně těženou a vytěženou. Výška rašeliny je v rozmezí 0,5 až 7 m, vznikla zde před 12 tisíci lety, na konci doby ledové, v místech vývěrů podzemních vod.

Zdejší rašelina byla od 17. století nejprve využívána k topení. Rašeliniště bylo odvodněno, odlesněno a byly zde vytvořeny přístupové cesty pro těžbu a odvoz. V 19. století se rašelina stala jedním z hlavních zdrojů obživy místních obyvatel. V roce 1965 bylo toto místo vyhlášeno státní přírodní rezervací.

Podél potůčků vznikly při středověkém rýžování cínové rudy takzvané sejpy, na kterých se rády vyhřívají ještěrky a zmije. Na území rašeliniště žije také mnoho zástupců hmyzu, například žluťásek borůvkový nebo modrásek stříbroskvrnný. Charakteristickým druhem je tesařík Brachyta interrogationis a nejvzácnějším místním broukem je střevlík Menetriesův.

Floru zde tvoří rašelinné smrčiny, souvislé koberce rašeliníků a ostřic, neprostupné porosty borovice bažinné, ve středu rašeliniště, kde je hladina spodní vody téměř u povrchu, se vyskytují druhy přetrvávající od doby ledové. Jedná se o nejcennější stanoviště.

Významným biotopem jsou také horské květnaté louky, které vznikly za účelem pastvy. Běžně zde roste až 60 druhů rostlin a barevnost luk se v průběhu roku mění.

 TIP   Boží Dar je tématem i našeho dalšího článku "Nejvýše položené město střední Evropy: Boží Dar"

Naučná stezka zde byla vystavěna v roce 1972 a má 12 zastávek s informačními tabulemi. Pohyb po ní je možný pouze po dřevěných chodníčcích, které chrání zdejší biotop, ale i jeho návštěvníky. Je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky. Na konci stezky se můžete napojit na další naučnou stezku s názvem Blatenský příkop.

Několik kilometrů od Božího daru leží další významné rašeliniště Pernink, jehož mikroreliéf byl vytvořen vrstevnicově orientovanými zaplavenými sníženinami.

Z Božího daru se můžete vydat (pěšky, na kole, nebo autem) na 4 km vzdálený vrchol Klínovce. Z rozhledny se vám otevře nádherný výhled na vrcholky Krušných hor, Českého středohoří, Doupovských hor, Slavkovského lesa i Šumavy.

Booking.com