Historické městečko Motovun vám nabídne Istrii jako na dlani

Dějiny píší vítězové a ti nejčastěji staví svoje sídla na pořádném kopci. Přesně to se vám vybaví, když navštívíte Motovun, malé městečko v severní části Istrie, kde žije jen zhruba pětistovka obyvatel. Pokud započteme celou opčinu, počet se zdvojnásobí. A v neposlední řadě, podstatná část z nich mluví italsky, nezapomeňme, že jde o region, kde se stýkají slovanský a italský vliv, jsme navíc jen pár kilometrů od Slovinska. Co zajímavého Motovun přináší?

Libovat si budou milovníci středověku

Pokud máte v oblibě medievální architekturu, je výlet do této chorvatské destinace skutečnou trefou do černého! Osídlení se datuje už do antických časů, kdy tu stálo městečko Castellieri. Zhruba tři sta metrů nadmořské výšky, spoustu starobylých domků a také náhrobky Římanů z doby přelomu letopočtu, tak se dá v kostce popsat právě Motovun. V třináctém století převezmou vládu nad oblastí Benátky, zdivo z tohoto období je dodnes neporušené a přináší krásný výhled na Istrii ze všech světových stran.

Najdete tu připomínku románského i gotického slohu, nechybí ani renesance. Benátská koloniální architektura v celé své kráse. Pojďme si tedy připomenout největší skvosty a pak si zajdeme na výborné lanýže. Přesně tak, Motovun, italsky Montona (tedy vlastně hornatá oblast), je balzámem na duši pro turisty a labužníky v jednom. Fakt, že od řeky ujdete přes tisícovku schodů, než budete konečně na kopci, odkud se můžete rozhlédnout po kraji, by vás rozhodně neměl odradit!

Dílo architekta Palladia ze šestnáctého věku

Renesanční kostel se zvonicí nesoucí jméno svatého Štěpána ze začátku sedmnáctého století, jenž vznikl na podkladech od Andrei Palladia, jednoho z význačných architektů své doby. Tento umělec vytvořil jen v Benátkách na dvacet důležitých staveb, bez nichž by dnes turisté možná neměli takový zájem o město na laguně. Vedle kostela je i vodní nádrž, která je o pár století starší. Zájemce o sakrální architekturu jistě upoutá i kostel Panny Marie, ale dominantou Motuvunu je hlavně přírodní scenérie. Řeka Mirna by mohla vyprávět, kolem ní se totiž vine les s desetikilometrovou rozlohou, do kterého míří tisíce turistů na procházky a výlety. Chorvatsko totiž ukrývá i jedinečné přírodní krásy, nejen sluncem zalité pláže!

Istrijské víno, jako je Teran nebo Malvazija, roste právě v okolí Motovunu, vinice jsou všude kolem a určitě nejde o jedinou pochutinu, co si zde můžete dopřát. Lanýže, které hledají pečlivě vycvičení psi za asistence svých majitelů z rodiny Karlićů. Po celý den, s neutuchající vášní pro tuto středomořskou klasiku. Kdo si někdy dopřál lanýžové potěšení na talíři, ví už své. Černá i bílá varianta má něco do sebe, je však pravdou, že ta druhá je podstatně vzácnější. Lanýže Karlič potěší i vyváženou kompozicí třeba s dobrou čokoládou, největší úroda je tradičně v podzimní části roku. Navíc, platí, že právě v dubových lesích se daří těmto houbám nejlépe. A snad i proto je město zachyceno na rubu chorvatské bankovky o nominální hodnotě 10 kun (v emisích 1993, 1995 nebo naposledy 2004).

Motovun a jeho městský palác

Gradska palača, tak zní místní název paláce ze 14. věku, v němž se rozhodovalo o řadě městských záležitostí. Na městské hradby tak můžete kdykoliv, kochejte se výhledem, co jen hrdlo ráčí! Snad jen škoda, že zmíněný les mohl být mnohem větší a bohatší. Benátčané byli ale mistry mořeplavby a potřebovali spoustu dřeva pro svá plavidla. Ve středověku tedy místní dubový les do značné míry vytěžili, na stranu druhou – přinesl jim ale spoustu vítězství a také velký vliv na politiku a ekonomiku středomořských oblastí. Z toho pak ve finále těžil i sám Motovun. Po druhé světové válce hrozil městu téměř zánik, italské obyvatelstvo se odstěhovávalo, ale umělecké duše pomáhají zachránit nádheru Motovunu a dávají mu nový vzhled. I proto je zde umělcům přáno, nejen těm chorvatským.

Čtvrtstoletí se slavným filmovým festivalem

Užijete si třeba i let balonem, které jsou možné téměř celoročně (a že je to v Evropě obecně spíše nezvyk), ale nabízí se i další zajímavé zážitky. Když se vydáte na Istrii v letních měsících, ještě konkrétněji potom na přelomu července a srpna, vychutnáte si atmosféru filmového festivalu, jenž od svého prvního ročníku (1999) ušel pořádný kus cesty. K vidění je hlavně avantgardní a nezávislá tvorba. V okolí městečka je i malé golfové hřiště, a pokud se budete chtít vydat na odpolední výlety, nabízí se pár dalších zajímavých lokalit.

Necelé dvě stovky obyvatel, vnitrozemí a kamenné ulice, malá náměstíčka, zkrátka a dobře středověk v celé své kráse. Grožnjan je vesničkou, která má po generace spíše italské než chorvatské srdce a je to vidět i na architektuře. Jde o město umělcům zaslíbené, pořádá jazzový festival a má dvacítku uměleckých galerií. Dalším dobrým tipem na výlet může být přímořské městečko Novigrad, kde žije na dva a půl tisíce lidí. Západ Istrie nabízí také spoustu krásného, jmenujme například palác Rigo z osmnáctého století, který kdysi vlastnila rodina Urizzi. Každý desátý obyvatel je istrijským Italem, takže i v Novigradu najdeme mnoho z italské kultury. Cittanova, tak nakonec zní používaný italský název. Sečteno a podtrženo, Istrie má turistům rozhodně co nabídnout!