Štěpa ze světa 80 – Mexico City, Oaxaca (Mexiko)

23/11/05 - MEXICO CITY

Vcera vecer jsem se dooomluvil s Booohousem, Jirkou a Janou na tom, ze s nima vyrazim na pyramiddy hneed za mestem. Je rano neco kolem devate a vyrazime smer metro. Je pekne narvane a tak prvni soupravu nechavame odjet a cekame na druhou, ta sice nebyla o nic lepsi, ale cpem se dovnitr sec to jde. Jedeme asi pet stanic a pokrikuji na Bohouse at se tlaaci k vychodu jelikoz budem vystupovat. Rikal v pohode, ze se protlaci, to jsme jeste nevedeli ze na stanici naseho vystupu bude takova rvacka dostat se do soupravy, ze nas lidi nepusti ani ven. Nastval jsem se, chytl se futer a vytlacil jsem vsechno co bylo prede mnou, vcetne Jany a Jirky. Bohous byl vsak daleko za mnou a proud lidi ho pohlacoval. Tak zacal pouzivat lokte a rvat. No prodral se ven a dvere mu malem pri zavirani privrely batoh. Rekl bych ze byl docela nastvanej mirne receno. Prestupujem na jinou linii a mame zase narvano, ale je to lepsi, citim vsak nejakou ruku na me kapse kde mam kreditku a tak ji poradne sevru co tu da.

Pyramidy pusobily uchvatne, muselo to byt v te dobe asi moc nadherne, strasne rad bych se prenesl do tehdejsi doby a vydel domorodce v dobovem obleceni pri kazdodenni cinosti. Kolem pul seste opoustime pyramidy a frcime zase do centra a do naseho hotelu. Mam docela napilno jelikoz chceme dnes vecer vyrazit s klukama do Oaxacy nocnim busem. Nejsme napevno dohodnuti a tak specham na hotel zda je tam stihnu, porad jsou tu a tak se domlouvame na spolecne veceri jeste s cechoaustralanama. Nachazime mistni zaplivanej bufet kde si davame ovocnej koktejl a ja pak ukazuji prstem co mi maji namichat, jelikoz neumim spanelsky. Pekne jsme pokecali, rozloucili se a my uz s klukama prchame na severni terminal. Jeste hodinku se zde povalujem na podlaze dokud nam nejede nas luxusni bus ADO. Takovym luxusem jsem dlouho dlouho nejel. Nechtel jsem, ale kluci si chteli proste doprat luxus a vzhledem k tomu, ze jsem usetril za noclech, sel jsem do toho s nima. Jo malem bych zapomnel cestou z hotelu jsme pribrali jednu bulharku Milenu, vypadala jako fajn baba a s nama bude v bezpeci :o))

Praktické info
Datum: 24-26/11/05
Misto: Oaxaca
Stat: MEXICO

Trasa: Mexico City - Oaxaca
Dopravni prostredek: bus

24/11/05 - OAXACA

Do Oaxacy prijizdime hodne brzy rano, budime domaci a vzhledem k tomu ze neni zatim volno rozkladame se na nadvori a snazime dospavat a nebo nekteri ctou postu. Kolem desate se nam uvolnuje ctyrluzkovej pokoj a tak jsme pekne pohromade. Milena spi v jinem s zenskyma. Ani nevim co jsme ted den delali, sli jsme na mistni market kde jsme chutnali vse co se dalo. V Mexiku jsou opravdu dobre syry ovci ci kozi, takze si davame dosyta. Pak vyrazime do mesta smenit penize. Od tud vyrazime na vylet do mesta Mitla kam si bereme taxika. Cestou se vsak zastavujeme u nejvetsiho stromu na svete, prej. Pripada mi spise jako hodne srostlej stromu pohromade. Nicmene okoli bylo hezky opravene. Taxi uz nas veze do Mitly, cestou vidime fabriku na vyrobu Mescalu coz je mistni koralka. Taxikar nas vyhazuje ve meste, pokousime se jeste sjednat jizdu na asi hodinu vzdalene vodopady, ale dike cene to pada.

Vyrazime tedy na mistni mayske zriceniny, cestou ochutnavame mescal a rikame si ze kdyz takhle ochutname zdarma v kazdem obchode tak si potahneme peknou opicku. Pred kostelem u mayskych zricenin je trziste s mnoha stankama, kluci si chtej koupit slamene klobouky tak jim rikam ze musi hodne smlouvat. Nakonec u jednoho kupujou za dva dolary kus, ale obchodnik je nastvanej jelikoz jim neodpovedel na rozloucenou a jen blbe koukal. Ted uz nevim o kolik, jake cenu srazily aspon o 50%, takze meli radost. Mayske pamatky nas moc nenadchly a tak jsme je jen profrceli.

Mame jeste cas a tak vyrazime do mesta, kde davam navrh podivat se do te fabriky na mescal a jako dobrej zazitek by bylo dojet tam people ryksou, proste clovickem ktery slape do pedalu ryksi a veze do dvou zakazniku. Jenze tem holomkum to pripadalo moc daleko, takze davam navrh, ze je tam odvezem my, z cehoz mely strasnou prcu. Deda rika "otrok" a ukazuje na me a sedacku kola. No jo ted jsem otrok ja :o)) usazuju dedu a Michala a uz slapu do te kary. Deda z toho ma strasnou srandu, mava na domorodce a citi se jak velekj boss. Za mnou jede Honza a veze dalsiho dedu, Martina a jeste Milenu. Funim uz do pedalu pedalu aspon pet minut a rikam si, ze to zas tak dobrej napad asi nebyl, ta fabrika je fakt trochu dal :o)) Nicmene po nejake dobe dorazime do fabriky, kde nam dedove objednavaji mescal. My chutname ruzne vzorky tohoto moku a divame se jak je zdejsi palirna zarizena. Kamenny lis ve forme kola je pohanen konem, ktery chodi kolem dokola a pak je jeste videt dva medene kotle na paleni. Druhu zdejsi palenky a likeru tu je nepreberne a nakonec nam zachutnal jeden ovocnej liker, takze si jej spolecne kupujeme na vecer. Cestou zpet slape do pedalu Michal a druhou karu pohani Martin, ten vsak behem cesty vymekl a prevzal to statnejsi Honza :o)) Dedum jsme nakonec dali nejake to pesos a byli jsme vsichni spokojeni. Loucime se, berem taxik a uhanime do Oaxacy, kde si vecer dopravame na hotelu syra a likeru.

25/11/05 - OAXACA

Dnes je v planu cykloturistika :o), pujcili jsme si kola na celej den a vyjizdime po okolnich vesnickach. I Milena jede s nama a tak je nas docela banda. Od domaci jsme byli pouceni jak mame jet, aby jsme nezabloudili, mela to dokonce tak hezky prichystane, ze mela krizovatky a sporne mista na ceste nafocene a poustela nam fotky na notebooku :o) Vyrazime tedy pozdeji rano a prodirame se oaxackyma ulicema, sem tam plnych smogu. Prvni operny bod, kruhovy objezd, mame za sebou a uz jsme na moste. O chvilku pozdeji odbocujem na uz horsi silnici a nechavame se ni vest az do male vesnicky, ktera je znama svoji keramikou. Koukame se ve dvou stankach u silnice a nakonec nam jeden z prodavacu vysvetluje jak se dostat do jejich rodinne dilny. Nelenime a o par minut uz zevlujeme v baraku, kde neni zivacka. Nakonec se dovolame pani domaci, ktera nas zavedla do tmaveho chlivka kde stara babca delala hlinene nadoby. Pouzivala pritom uplne jinou techniku nez kterou jsem dopusit videl. Mela sice hrncirskych kruk jestli se to tak da nazvat, ale s tim jen pomalu pootacela zatimco na steny priplacavala dalsi kousky hliny. Nakonec to vzala kouskem plastove desticky a zahladila spoje do hladka. Vypada to docela jednoduse, ja jsem se snazil na hrncirskem krouzku v Brode take neco vytocit, ale vzdy se mi to nejak rozpadlo :o))

Jdeme se pak podivat na jejich zamestnankyni, ktera je odloucena vzadu na dvorku, snazime se ji rozesmat, ale je to tezke. Na dvore jeste vydime pec a zrovna se v ni vypaluji hlinene nadoby a kvetinace, vse je nahazene na hromade a z dalky to vypada jak hromada strepu :o) Opoustime vesnicku ... A o nedlouho pozdeji jsme v jine, kde vydime starika na oslu jak zene dobytek na postvu. U zeleneho baraku odbocujem a jedeme zajimavou ricni cestou. Na jednom brodu sledujeme jak jeden rancer utopil auto a at se nam lepe diva tak si davame skromnej obed. Mezitim co sledujem stado krav a koz, tak se v dalce riti autobus primo v rece. Vubec se stim nepara u brodu malem utrhl zadek busu ale vyjel breh s uspechem narozdil od jineho minivanu :o)

Tak konec zabavy a vyrazime ted opustenou prasnou cestou dal, trosku jsme si zajeli a bloudime, nakonec vsak po pulhodine narazime na spravnou cestu. U silnice jsem spatril passion ovoce, juhuu tady ta dobrota taky roste, chutname s klukama jeden spadlej plod ze zeme, ale nema to tu spravnou chut. Projizdime pak poklidnou vesnickou kde si davame limcu a pak nas cekal poradnej krpal do dalsi vesnicky, kde myslim ze Martin pichl kolo. Pumpicka v nasi vybave byla k nicemu a tak nam nakonec pomaha jeden mistnak z ktereho se nakonec vyklubal bejvalej nelegalni zahradnik z Californie, dokonce nam ukazal I Californskou ID :o) Byl vsak hodnej a za pomoc nic nechtel. Martinovo kolo nakonec dofukujem na jedne pneuopravne a uz vyrazime na Monte Alban, ketry je prosluly svojema pyramidama.

Kdybych vedel,ze je to takovej stoupak tak bych se na to pekne vykaslal. Uz jsem ani slapat nemohl a tak jsem vedl kolo, nebyl jsem vsak sam a to me tesilo :o)) Uff jsme nahore a v ramci uspornych opatreni se snazime obejit vyberciho listku, coz nam neproslo a hvizdot pistalky nas vratil zpet ke kase :o(( Sakra no nic je asi necela hodka do zaviraci doby a tak nemame moc casu. Kochame se starobylim mestesteckem a kluci vylezaji na jednu z pyramid. Jsme tu uz skora sami a tak na ne z druhe pyramydy pokrikuju at vystrci hole zadky pro peknou fotografii, kluci nelenili a ucinili. No nebyli jsme tam vsak sami jak jsme si mysleli a tak kluci sklidili potlesk ostatnich turistu.

Do hostelu se vracime uz za tmy, pekne utahani, ale spokojeni. Davame si s Milenou jeji lahvinku meskalu.

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".