Sprévský les na lodičce

Přírodní balzám na duši se šploucháním Sprévské řeky. Přítomnost bříz, vrb, zajíců, srnek a nutrií. Spletité říční křižovatky, lodička plná zábavy a odpočinku. Parádní výlet pro rodiny s dětmi, zamilované páry i starší nadšence přírodních scenérií.

Německá spolková republika Braniborsko se od roku 1991 chlubí světovým UNESCO-unikátem: Sprévským lesem (německy Spreewald). 1000 km dlouhé území umožňuje poznat jedinečnou lužickosrbskou kulturu, tradice a pohádkově neporušenou krajinu.

Sprévským lesem protéká stejnojmenná řeka (německy Spree). Vodní tok si zde vytvořil svou vlastní cestu a rozpíná se do délky 375,3 km. Pramení na úpatí Lužických hor v Neugersdorfu a v Berlíně se vlévá do Havoly. Jedinečné vodní cesty se zde začaly formovat už od vlády Fridricha II. Od roku 1977 vyrostla na řece lidskou pomocí Budyšínská vodní nádrž.

Základnami pro vypůjčení lodičky nebo pramice jsou městečka Burg, Lübbenau a Lübben. Burg je po Postupimy (německy Potsdam) nejosídlenější město v Německu. Nikdo tu drive nechtěl bydlet, protože život zde byl náročný. Neexistovala pěší cesta. Žádná silnice. Všechno se dělo na vodě. Obchody. Nákupy. Pošťáci vhazovali dopisy do schránek podél řeky. Hasiči připlouvali k požárům a k incidentům po říční sprévské magistrále. Lékaři pádlovali k nemocným na lodičkách. Začaly se stavět mosty a místní lužickosrbské obyvatelstvo chodilo více na návštěvy k sousedům. Mosty musely být dostatečně vysoké, protože se na lodičkách přepravovalo obilí, seno, sláma a dřevo.

Christin z půjčovny se představuje a vysvětluje značení tras a časovou náročnost pro čtyřhodinovou plavbu na lodičce. Je velmi milá a svědomitá. Když nerozumíme, zopakuje a doplňuje lužickosrbským jazykem slova, která jsou českému jazyku podobná.

Dvoumístná lodička už je připravená. Sluší jí ta zelená barva a elegantní banánový střih. „A jedeme! Hurá!“ Sluníčko se probudilo po dlouhé zimě a prozařuje listnaté přírodní mantinely. Paráda. Po pár metrech připlouváme ke stavidlu „Hutungschleuse“, který projíždíme bez problémů. Orientace je snadná. Všudypřítomné ukazatele nabádají na správný směr. Nejdříve se držíme při pravé straně ulice Ostgraben, poté si sami otevíráme stavidlo „Ledroschleuse“. Po pár metrech se vzduchem line vůně domácího tvarohu a jablečného štrůdlu dle lužickosrbské receptury. „Kotvíme“. Neodolali jsme. Domácí tvaroh se podává s bramborem na petrželce. Jablečný závin se servíruje s decentním kopečkem šlehačky a s osvěžující vanilkovou zmrzlinou.

Zpáteční cesta vede přes Radduscher Kannfahrt, Kossateich, stavidlo „Gewitterschleuse“, Südumluter, Leine Weberfliess a stavidlo „Bastianschleuse“. Na březích se v trávě schovávají zajíci a dokonce jsme spatřili i srnku. Poprvé se setkáváme s nutriemi, které žvýkají čerstvou jarní trávu a poté ladně plavou paralelně při naší lodičce. Domy jsou daleko od sebe. Vyznačují se doškovými střechami, nádherně upravenými zahradami s květinovými skalky a tradičními slámovými ozdobami.

Připlouváme k miniaturními startovnímu přístavišti, kde na nás Christin čeká a pomáhá nám vystupovat z houpajícího se dopravního prostředku. Pádla pokládáme na trávu, bílý barel s červeným uzávěrem vracíme a otáčíme se k řece, kde nevládnou dopravní pravidla, ale ticho, odpočinek, harmonie a pulzující energie přírody.

Rodinná půjčovna s přilehlým kioskem nabízí i exkluzivní sprévské pivo, které už se jen tak nikde nesežene. Právě zde můžete ochutnat zelený pivní mok, který se tu čepuje už dlouhá léta. Mňam, chutná opravdu velmi dobře a po celodenním výletu na lodičce bodne jako ušité.

Půjčovna „Bottshaus am Leine Weber“ má otevřeno od dubna do října denně od 10:30 do 14:00 a do 16:00 hod. Mimo jiné nabízí i zimní projíždky v době od listopadu do března denně od 11:00 hod do 14:00 hod. Pro lepší orientaci obdržíte zdarma zafóliovanou mapičku a návrh trasy dle Vašich časových možností.