Bunkr Řopík u Karlštejna

Bunkr Řopík u Karlštejna (Česká republika)
Bunkr Řopík u Karlštejna (Česká republika)

Ihned poté, co vznikla, byť jen malá hrozba ze sousedních zemí s autoritářskými režimy, začalo mladé Československo stavět pohraniční opevnění. To mělo zamezit rychlému vpádu ze strany německé, ale i například maďarské armády, která měla zálusk na rozsáhlá území na Slovensku. Stavba velmi nákladného systému pevností stála až neskutečné množství peněz, trvala několik let a neměla ve většině Evropy vůbec obdoby, na pomoc přišel i hornatý terén.

V roce 1938 bylo rozhodnuto, osamocený stát se brání jen těžko

Pohraniční pevnosti byly však vydány Němcům prakticky bez výstřelu, ale dodnes reprezentují touhu obhájit si existenci mladého československého státu. Jedna taková připomínka je nedaleko hradu Karlštejna, tento takzvaný „řopík“ je dnes už jen elegantním malým muzeem. To poprvé otevřelo své brány v roce 2003, tehdy ještě v poněkud skromných podmínkách.

Původní stavba vznikla v roce 1937, nachází se přímo v obci Karlštejn. Ta se rozprostírá jen asi půl druhého kilometru od stejnojmenného hradu založeného císařem římskoněmecké říše a rovněž nejslavnějším z českých panovníků v historii, Karlem IV. z Lucemburků. Pevnost byla součástí takzvané „pražské čáry“, která měla odolávat vetřelcům poté, co překonají pohraniční koridory. Bunkr, jehož model se nazývá odborně ŘOP, se tradičně tituluje jako Řopík. Vypadá na první pohled jako maličká pevnost, jde ale o železobetonovou kvalitu – což ostatně můžete posoudit při osobní návštěvě. Přístupová trasa, pečlivě chráněna kulomety a odhodlanými obránci, by nebyla vůbec jednoduchým cílem pro německá vojska.

Vybavení vám skoro vezme dech, bunkr by se podařilo bránit i dnes

Na rozdíl od mnoha jiných objektů opevnění je totiž plný dobových exponátů. Nějaký ten granát nebo hlaveň pušky uvidíte všude, tento bunkr je ale vyzbrojen až po zuby – jako jeden z mála na československém území – protože většina jich bohužel dnes vysloveně chátrá a spěje k zániku. Nechybí tu ani kvalitní radiostanice nebo zábrany pro tanky, jistě známé ctěným návštěvníkům z válečných filmů – takzvaní „ježci“. V tomto typu bunkrů by za případného konfliktu nechyběl ani periskop a obrana sestávající se z lehkých a těžkých kulometů vz. 37.

Původní pevnostní linie kolem Prahy, po toku řeky Berounky, tvořilo sedmnáct stavebních úseků a připraveno mělo být v plné síle přes padesát různých objektů. Němečtí okupanti ale za války valnou většinu bunkrů (samozřejmě) zničili, dodnes se dochovalo bohužel jen velmi málo. A to platí pro celou oblast někdejšího Československa…

Další ze zachovalých řopíků si můžete prohlídnout na Moravě nedaleko Vranova nad Dyjí. Více o těchto bunkrech se dozvíte v našem článku "Vojenský bunkr Vranov nad Dyjí".


Chcete mít na tomto místě svůj inzerát? Staňte se sponzorem našeho článku! U tohoto článku si můžete na 1 rok zakoupit umístění vašeho vlastního odkazu - inzerátu sestávajícího se z titulku, odkazu a krátkého textu. Vložit inzerát.

Komentáře
Booking.com