Fotogalerie megalitického chrámu Hagar Qim na Maltě

Megalitické chrámy jsou sice doménou i jiných částí Evropy, snad nikde ale nejsou zatím podobná místa tajemnější, jako právě na Maltě. Místo jako je třeba Hagar Qim, ale také Mnajdra, fascinují moderní archeology už řadu generací. Stavba z vápence vznikla pravděpodobně v polovině čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem a vědci na ni poprvé narazili v roce 1839. Opatrné odkrývání, které přerušilo mnoho dalších událostí, trvalo až do roku 1954. Dnes je tento chrám přístupný veřejnosti, takže se do něj můžete podívat také – najdete jej na jižním pobřeží Malty.

Patří do rodiny UNESCO, ale komu vlastně přesně sloužil?

Kolem podobných staveb je stále řada velkých otazníků. Známe přibližné stáří, ale co už nikdo neví, je přesný účel chrámu – nachází se totiž v části Malty, která není obydlená a zdejší sošky napoví snad jen to, že provozovaný kult měl nejspíše podobné základy, jako Věstonická Venuše. Oslava ženské plodnosti? Pravděpodobně ano, ale mohlo jít i o znázornění velekněžek. Na přesnější informace bychom asi potřebovali nějaký stroj času. U řady sošek pak ani není patrné, zda jde o muže nebo ženu.

Megalitické chrámy na Maltě rozhodně nesloužily jako pohřebiště lidí, ale obětovala se zde zvířata. To je jedna z mála věcí, které jsou moderní archeologii zcela jasné. A rozhodně nebylo jednoduché sem převézt materiál, protože dvacetitunový megalit vysoký sedm metrů – s tím by asi měla jisté problémy i moderní technika. I když je pravda, že vápenec se opracovává na rozdíl od jiných materiálů o dost snadněji. Asi 300 metrů po pobřeží od Hagar Qim se nachází Mnajdra, další ze slavných chrámů z megalitického období, jichž dnes archeologové napočítali prozatím pět desítek. Když už ale budete na Maltě, nenechte si ujít ani stálezelené Gozo nebo hlavní město Vallettu, kde si užijí milovníci církevní architektury nebo nakupování.