Uherské Hradiště je na mapě už od dob Přemysla Otakara II.

Podobně jako řada dalších českých měst, je také ve Zlínském kraji nějaký odkaz na jednoho z nejproslulejších přemyslovských panovníků. Dnes v něm žije asi pětadvacet tisíc obyvatel a je živoucím odkazem slováckých tradic. Uherské Hradiště se nachází v malebné nížině nedaleko Zlína, kde bylo i jedno z center Velkomoravské říše. Víno tu teče proudem, v okolí najdete pár pěkných zámků a podíváte se i na reálný život před mnoha staletími. Vezměme to ale pěkně popořadě…

Historické jádro města, to je Masarykovo náměstí

Jedno z nejstarších sídel na českém území, které zbohatlo díky obchodním stezkám, přesně tak by se dala charakterizovat v krátkosti historie Uherského Hradiště. Najdeme tu dvě hlavní náměstí, první z nich je Mariánské, které zaujme morovým sloupem a druhým pak Masarykovo, dříve také zvané Hlavní a pamětníci jistě vědí, že neslo i jméno dalšího z prezidentů Klementa Gottwalda. Obě náměstí jsou propojena Prostřední ulicí, která je historickým srdcem města. Stejně jako Uherská cesta, která procházela symbolicky městem a spojovala německé země, Čechy, Moravu a Uhry.

Pokud jde o nové město ve spojení se sakrální architekturou, bylo by jistě s podivem, kdybychom tu nic nenašli – naopak – kaple svaté Alžběty je nejstarší dochovanou památkou města, dnes slouží jako lékárna a po josefínské éře byla dokonce skladištěm. Protože v Uherském Hradišti sídlil nejen řád františkánský, ale také jezuitský, po obou tu zbylo několik budov. Barokní lékárna, městská pevnost nebo elegantní budova českého gymnázia ze závěru devatenáctého století. Rozhodně je co obdivovat, ať už se vám zalíbila jakákoliv forma architektury.

Začínala tu dokonce i rodina Tomáše Bati…

Neúspěšně, ale přece – začátky rodinného klanu Baťů sahají právě do Uherského Hradiště, kde si zlínský rodák Antonín Baťa starší otevřel živnost, ale brzy zkrachoval i kvůli rozsáhlému požáru. Dařit se začalo, až když se rodina přesunula do Zlína. Bohatou minulost regionu také dokumentuje nejen profesionální Slovácké divadlo, ale také Centrum slovanské archeologie, jež zkoumá podrobněji třeba někdejší období Velké Moravy. A co když opustíme brány města a vydáme se vstříc dobrodružství? Co všechno na nás čeká v okolí, ještě kromě vinic, úrodných nížin, slunečních paprsků a velice pohodové atmosféry?

V první řadě je to třeba Velehrad, obec vzdálená asi šest kilometrů, která měla být centrem velkomoravského státu a je dodnes důležitým poutním místem pro věřící křesťany. Krátce po změně režimu zavítal ke zdejší poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje i papež Jan Pavel II. Stále jsme však jen u první z pamětihodností, pokud chcete lépe poznat historii tohoto krásného regionu, podívejte se do Archeoskanzenu Modrá! Ten se nachází ve stejnojmenné vísce a představí vám život obyvatel Velké Moravy, včetně rekonstrukce proslulých polozemnic nebo malého kostelíku.

Hrady a zámky také čekají, nenechte si je ujít

Královský hrad Buchlov, kde se snoubí gotika, románský sloh a renesance a který je na mapě už od třináctého století. Nebo třeba také zámek v Buchlovicích, jenž představuje zajímavý barokní komplex z počátku osmnáctého věku. Vliv italského stavitelského umění je jasně patrný, nakonec, stavba vyrostla z iniciativy manželky Jana Dětřicha z Petřvaldu, která pocházela právě z Itálie. Pokud vám jde také o trochu ojedinělé zábavy, která se bude líbit i dětem, ve Starém Městě najdete originální KovoZOO. Přes dvě stovky různých atrakcí, a přitom ani jedno zvíře – všechno jsou totiž napodobeniny pocházející z kovového šrotu. Bizon, lev nebo mrož a gorila, račte si vybrat. Tak šťastnou cestu po Slovácku!