Tunisko – Zeměpis a podnebí

Tunisko sousedí na západě s Alžírskem a na jihovýchodě s Libyí, jejichž společná hranice měří celkem 1424 km. Sever a východ země tvoří pobřeží Středozemního moře o délce 1148 km. Pobřeží je na severu příkré, na jihu pozvolné a písečné. V zálivu Malá Syrta leží ostrov Djerba. Z Tuniska to není daleko do Evropy, na Sicílii je to pouhých 138 km. Na území Tuniska najdete také nejsevernější výběžky afrického kontinentu, Bílý mys a mys Bon.

Z hlediska geografie se Tunisko dělí na čtyři rozdílné oblasti. Na severu hory, na jihu poušť, ve střední části step a na severovýchodě oblast Sáhel, neboli arabsky pobřeží. Severní jedna třetina země je hornatá, zbylé dvě třetiny jsou nížiny.

Sever Tuniska

Severu dominují především hory. Hlavním horským pásem je pohoří Dorsale, který je jedním z výběžků pohoří Atlas a ve kterém se nachází i nevyšší vrchol Jebel Chambi (1.544 m). Dorsale se táhne od Kasserine a vybíhá k úrodnému, zelenému poloostrovu Cap Bon. Úrodná oblast severního Tuniska se nazývá Tell. Severnímu pobřeží se říká Korálové pobřeží, o což se zasloužily bohatá naleziště korálů. Tato část pobřeží je převážně skalnatá a na severu ho lemují zelené úrodné pláně s hustým pohořím Kroumirie. Mezi oběma pohořími leží údolí Medjerda, které zavlažuje jediná tuniská stálá řeka Oued Medjerda. Jižní pobřeží je nízké a s dlouhými písečnými plážemi s množstvím lagun.

Centrální step

Rozsáhlou část středního Tuniska pokrývá step. Tyto rozlehlé stepi jsou předělem dělícím hornatý sever od vyprahlé pouště na jihu. Srážky jsou tady jen sporadické, zdrojem vlhkosti jsou „breezy“, větry pravidelně vanoucí z teplého moře nad chladnější pevninu. Ve vyšších polohách je charakteristickým porostem tráva esparto, v nižších oblastech se vyskytují solná jezera.

Jih Tuniska

Od stepi směrem na jih ubývá vegetace a krajina přechází v četná solná jezera zvaná chotts. Zanedlouho jsou všude jen nekonečné písečné duny Sahary. Toto „písečné moře“ neboli Erg zaujímá zhruba třetinu rozlohy země. V Tunisku je to přesněji řečeno poušť Velký Východní Erg (Grand Erg Oriental). Sahara však není písek, jsou zde i hory, prolákniny, vyschlá údolí vádí a solná jezera (šoty). Největším solným jezerem je Chott El Jerid o rozloze 5.000km2, dalším je Chott El Gharsa o rozloze 1.300km2. V některých oblastech jsou kameny nebo hlinitý povrch. Jižní větry vanoucí z výhně pouště ničí zemědělství i ostatní vegetaci. Díky nim se Sahara rozšíří každý rok o zhruba 3 kilometry. Tunisané se snaží postupu pouště zabránit, každý rok vysazují na jejím pomezí ohromné množství dřevin, které mají zabránit proměně úrodné půdy v nehostinnou pustinu.

Oázy

Protikladem pouště jsou oázy. Tyto kousky země se zelenými palmami ležící u zdroje sladké vody uprostřed písečných dun byly již odedávna nutnou zastávkou karavan a poutníků. Oázy se nacházejí v suchých údolích v blízkosti spodních vod. Jejich obyvatelé jsou mistry zavlažování. Propracovaný systém kanálů vedoucích od spodních vod vybudovali již staří Punové a Římané.

Podnebí v Tunisku

Tuniské podnebí je pod vlivem dvou různých klimat. Na severu a při pobřeží Tuniska převládá subtropické středomořské podnebí s horkým létem a mírnou zimou. Na jihu země se vyskytuje suché kontinentální podnebí s velkými teplotními výkyvy. Vrcholy horských pohoří na severozápadě jsou po většinu roku zasněžené.

Ve středomořské oblasti se průměrné teploty pohybují v zimě kolem 13°C, v létě kolem 26°C. Roční průměr srážek je 500 mm – 1.000 mm, v horách až 1.500 mm. Na Sahaře průměrné teploty v průběhu roku kolísají kolem 23°C, v létě ale dosahují maxima až 50°C. Mezi dnem a nocí jsou v poušti výrazné teplotní výkyvy, z denních čtyřicetistupňových veder v noci teploty mohou klesnout v noci až k bodu mrazu. Roční průměr srážek je zde kolem 200 mm, velká část pouště je ale celoročně bez srážek.