Valencie – zahrady v korytě řeky

Živá a dynamická Valencie není tak častým turistickým cílem jako například mnohem populárnější Barcelona. Valencie je mnohdy přestupní stanicí pro plavbu na Baleárské ostrovy. Hlavním lákadlem pro turisty jsou pláže v regionu. Lepší je však zvolit klidnější Costa Del Azahara než přeplněné betonové resorty na Costa Blanca. Tisíce lidí však do Valencie přijíždí v polovině března na Las Fallas de San José, největší festival v zemi připomínající divoký mejdan. Kromě jiného je však prý Valencie skutečným domovem paelly, národního španělského jídla.

Původní osadu Vanetii založili Římané roku 138 na březích řeky Turia. Římany později nahradili Vizigóti a od roku 709 zde vládli muslimové. Učinili z Valencie bohaté zemědělské a obchodní centrum, vyráběli zde keramiku, papír, hedvábí. Pro rozvoj zemědělství vytvořili důmyslný systém zavlažovacích kanálů. Jejich panování roku 1094 nakrátko přerušil svým tažením kastilský rytíř známý jako El Cid. Roku 1238 se Valencie definitivně dostala do křesťanských rukou, když Jaime I. přičlenil tuto oblast ke svému Katalánskému království. Zlatým věkem se pro Valencii stalo 15. a 16. století, které jí přineslo postavení jednoho z nedominantnějších obchodních center Středomoří a patřilo k nejrozvinutějším kulturním a finančním centrům v Evropě.

K obchodu se váže i trochu netypická památka zapsaná v Seznamu kulturního dědictví UNESCO. La Lonja de la Seda tzv. Hedvábnická burza byla skutečnou středověkou komoditní burzou. Rozhodnutí o stavbě nové burzy bylo učiněno roku 1469, kdy dosavadní místo, kde si kupci směňovali své zboží začalo být vzrůstajícímu obchodnímu ruchu malé. Roku 1498 tak byla otevřena impozantně působící budova, mistrovské dílo gotického stavitele Pere Compteho. Věže Salou de Contratación sloužily jako vězení pro dlužníky. V budově burzy sídlil také El Consulado del Mar, obchodní soud dohlížející na námořní obchod.

Dnešní Valencie je třetím největším městem Španělska a je hlavním městem stejnojmenné oblasti. Valenice je živým městem s bujarým nočním životem. Specifickým znakem města jsou Jardines del Turia, park nacházející se ve vyschlém korytě řeky. Jsou tady zahrady plné zeleně, pěšiny i hřiště. Lidé tady hrají fotbal, běhají, jezdí na kole, odpočívají. Staré elegantní mosty vedoucí přes koryto řeky tak působí trochu kuriózně. Kromě nočních barů a joggingu v korytu řeky si ve Valencii přijdou na své i milovníci umění. V Museo Bellas Artes si mohou užít jednu z nejlepších sbírek velikánů jako El Greco, Goya nebo Velasquez.

Impozantní věže Torres de Serranos ze 14. století byly dříve vstupní branou do města. Dvojice věží je pozůstatkem městských hradeb, které byly bohužel zbořeny na konci 19. století, ale věže ukazují jak působivé kdysi opevnění města muselo být.

 TIP  O Valencii si můžete přečíst i v našem dalším článku "Valencie je směs kulturních vlivů a vznikla zde legenda o El Cidovi"

Katedrála a kaple sv. Kalicha je národní uměleckou památkou. Pochází z 13. století a byla přestavována až do 15. století. Katedrála je převážně v románském slohu a má tři různé brány, románskou, gotickou a hlavní průčelí a presbytariář je barokní. Pod gotickou branou tzv. apoštolskou se posledních téměř tisíc let každý čtvrtek odehrává tzv. Vodní soud, který rozhoduje spory mezi farmáři v otázkách přívodu vody. V jedné z kaplí můžete vidět i dvě Goyova plátna. Věž katedrály Miguelete vysoká 60 metrů je gotická zvonice s barokními prvky a je odsud krásný výhled na celou Valencii.

Jste-li milovníkem historie a máte chvilku času na projížďku po okolí, nenechte si ujít výlet do nedalekého města Sagunto. V tomto města totiž začal druhá Punská válka a slavné válečné tažení vojevůdce Hannibala.