Mexické drogové války

Většina příležitostných prázdninových turistů vyráží do cílové destinace s určitými představami. Ty nemají zpravidla daleko od jakéhosi romantického ideálu, což v případě průměrného Čecha znamená idylku na bílé a nejlépe vylidněné pláži, luxusní servis v hotelu a bohatý noční život. Přidejte k tomu krásné počasí a máte obrázek, po kterém dychtí každý druhý český turista.

Ale je i řada takových, kteří na cestování oceňují právě tu odvrácenou stranu – žádné plánování, žádný odpočinek, ale pořádné dobrodružství. Ti pak pro svůj dovolenkový pobyt vybírají co nejexotičtější destinace, takové, kde na bělostnou pláž narazíte leda omylem a turistu tady za posledních pár let neviděli. Svou odvrácenou tvář má ve skutečnosti většina turistických cílů včetně těch frekventovaných. Tam ale místní dbají na to, aby každý nedostatek co nejpečlivěji skryli, neboť turisty zde hýčkají a nemohou si dovolit, aby je cokoli odradilo.

To nicméně neplatí pro všechna místa, která nabízejí cestovní kanceláře na prvním místě. Pro cestovatele-dobrodruhy je z tohoto hlediska přímo ideální pobyt v Mexiku. Kromě žhavých pouští, kaktusů, tequilly a sombrera je Mexiko nechvalně proslulé také oblibou drog a z toho pramenícími potížemi. Války mezi drogovými gangy jsou totiž v mexickém podsvětí na denním pořádku a jejich závažnost výrazně komplikuje život v zemi. S trochou nadsázky by se dalo říct, že drogy mění Mexiko ve válečnou zónu. Kromě toho, že se v Mexiku drogy spotřebovávají, se zde také vyrábějí. Drtivá většina pak jde na export a to zejména do Spojených států. Mexiko tento klíčový trh zásobuje dodávkami drog v ročním objemu bezmála 14 miliard dolarů.

Boj s drogami pocházejícími z Jižní Ameriky je ne nadarmo jednou z priorit americké vlády, o snaze vymýtit závislost na drogách hovořil již prezident Richard Nixon v sedmdesátých letech. V kolosálním obchodu s drogami se netočí jenom špinavé peníze, ale i lidské životy. Během bojů drogových kartelů zahynou ročně stovky až tisíce lidí a další statisíce jich opouštějí své domovy v důsledku strachu před bezskrupulózními pronásledovateli. Severní hranice Mexika je zcela ovládaná pašeráky a vůdci drogových kartelů.

Mexická vláda se snaží situaci řešit a speciální protidrogové oddíly připomínají výzbrojí elitní vojenské jednotky. Stejně jako většina předchozích prezidentů Mexika, i nedávno zvolený prezident Andrés Manuel López Obrador pokračuje ve válce proti drogovým kartelům. Bohužel vrcholná mexická politika je korumpována drogovými penězi a tak bezpečnostní situace v zemi je tak značně nejistá. Policie slaví úspěch jen zřídka, například ten z roku 2011, kdy se jí podařilo lapit drogového bosse a bývalého policistu známého jako El Diego, který měl na svědomí přes patnáct stovek vražd a vedl rozsáhlý kartel ve městě Ciudad Juarez.  Největší úspěch policie zaznamenal v roce 2014, kdy byl zadržen Joaquín Guzmán, přezdívaný Prcek. Šéf drogového kartelu Sinaloa byl druhým nejhledanějším člověkem po Usámovi bin Ládinovi. Zároveň je americký časopis Forbes zařadil mezi nejbohatší lidi planety.

Výše zmíněný Ciudad Juaréz je milionová aglomerace na hranicích USA sousedící s El Pasem, která si v předchozích letech prošel peklem. Pět let zpátky se v pozdních odpoledních hodinách město vylidnilo a normální obyvatelé nevycházeli ven. Ciudad Juaréz připomínal válečnou zónu, kde místo okupačních jednotek řádily drogové gangy. V poslední době se podařilo teror potlačit a město se vrátilo k relativně normálnímu životu.