Partyzánské hnutí zapatistů v Mexiku

Partyzánské hnutí zapatistů v Mexiku
Partyzánské hnutí zapatistů v Mexiku

Ačkoliv je hnutí pojmenované po Emilianu Zapatovi spojováno především s nedávnou historií (konkrétně devadesátými lety), jeho historické kořeny je třeba hledat již na počátku dvacátého století. Dědictví kolonialismu nepřineslo mladému středoamerickému státu zemi příznivé časy.

Mexičané cítili frustraci, která pramenila z nešetrného přerozdělování půdy a plantáží ze strany vlády. To vyústilo v řadu vzpour a povstání proti prezidentovi Francescu Maderovi, jejichž představitelé se sjednotili pod vedením zemědělského pachtýře Emiliana Zapaty. Tisíce nespokojených rolníků se přidávalo a bojovalo za pozemkovou reformu. Období vešlo do dějin ve známost jako tzv. mexická revoluce a zapatisté, kteří se v roce 1910 sjednotili pod názvem Osvobozenecká armáda jihu, úspěšně svrhli Madera a připravili pořádně horké chvilky několika dalším hlavám státu, které soustavně odmítaly vyhovět jejich požadavkům.

Ale třebaže roku 1917 byla přijata nová Ústava, která upravila dosavadní zákony ohledně vlastnictví půdy, Emiliano Zapata byl „preventivně“ odstraněn dva roky na to. Je však logické, že jeho odkaz přežíval dál a byl dokonce tak silný, že ovlivnil i ty politické představitele, kteří původně stáli za Zapatovou vraždou. Mexická elita brzy po jeho smrti vytvořila novou politickou stranu, Stranu národní revoluce, a udržela se u moci až do počátku třetího tisíciletí.

Neuvěřitelných jednasedmdesát let (1929-2000) zdánlivě neškodná levicová vláda tahala za nitky ze zákulisí a chapadla jejího „monopolu moci“ sahala opravdu všude. Každý náznak ohrožení krutě potlačila již v zárodku, jako se to stalo například v případě brutálně rozehnané studentské demonstrace z roku 1968, jíž padlo za oběť dva a půl tisíce lidí. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se Mexiko ocitlo v dluhové pasti způsobené nedostatečnými zásoby ropy. To vedlo k nezáviděníhodné pozici závislosti na věřitelích (zejména USA) a následnému oslabení moci vlády.

Ta nakonec (v roce 1992) přikročila i k dosti tvrdému kroku, když opět otevřela stále nevyřešenou otázku pozemkové reformy a zrušila klíčovou změnu Ústavy „vydupanou“ Emilianem Zapatou v roce 1917. Mnohým rolníkům tím definitivně vzala naději získat novou půdu. Již v sedmdesátých letech se nicméně ve státě Chiapas zformovala skupina „neozapatistů“, jejichž cílem nebylo nic menšího než svržení vlády.

Vzhledem k agresivním vojenským akcím se jim dařilo vzdorovat odporu vlády a v devadesátých letech začali dosahovat prvních úspěchů. Byť vyhrocená situace stále ještě místy vedla k výbuchu napětí, oficiálně začalo vyjednávání s mexickou vládou. Nastoupil nový prezident, a ačkoliv zapatistické revoluční myšlenky stále žijí, situaci v Mexiku lze nyní nazvat poklidnější.

Komentáře
Booking.com
Aktuální počasí v destinaci
Mapa oblasti
Sponzoři článku

Chcete mít na tomto místě svůj inzerát? Staňte se sponzorem našeho článku! U tohoto článku si můžete na 1 rok zakoupit umístění vašeho vlastního odkazu. Vložit inzerát.

Nejnovější článek
Kam dále?
Reklama