Katedrála v Pamploně má novoklasicistní fasádu od 18. století

V souvislosti s tímto baskickým městem většinou slýcháme spíše o býčích zápasech, neměla by nám ale uniknout ani kultura, která tu skutečně kvete už po staletí. Vždyť Pamplona byla jedním z důležitých center navarrského království, svého času i poměrně dosti nezávislého na nějaké španělské či francouzské centrální moci. A jak vlastně šel čas s místní katedrálou? Kdo stojí za její současnou podobou a díky komu má originální fasádu, jež se zalíbila tisícům turistů?

Gotika je k dispozici v celé své kráse

Jak odhalily archeologické vykopávky, původní katedrála stála na svém místě už v prvním století, ale byla na rozkaz córdobského chalífy Abd-al-Rahmána III. zničena. Psal se rok 924 a už po sto letech, během vlády krále Sancha III., došlo k rekonstrukci, aby byla stavba opět relativně zanedlouho pobořena. V roce 1127 byla dostavěna verze původní románské katedrály, která stála na svém místě až do závěru čtrnáctého věku. Pak přišel věk gotiky – stavba toho, co turisté obdivují v dnešních časech, začala v roce 1394.

Dokončeno bylo se začátkem století šestnáctého a samozřejmě se snad v ničem nezapře inspirace původními francouzskými vlivy. Katedrála, která se nachází na náměstí Plaza del Castillo, dostala pak s osmnáctým věkem dnešní neoklasicistní fasádu, jinak jde ale stále o věrnou dceru klasického gotického slohu.

Svůj věčný sen zde sní navarrští králové

V interiéru najdeme chór a hrobku, která pochází nejspíše ze začátku patnáctého století a kde je pohřben Karel III. Navarrský s manželkou Eleonorou, dcerou Jindřicha II. z Kastilie a pěti dětmi. Odpočinek věčný zde našli i Sancho VI., Theobald I. a Jindřich I., stejně jako ještě několik dalších navarrských hlav pomazaných. Catedral de Santa María de Pamplona, jak zní plný název této stavby v rodném jazyce, je hrobem i pro Francisca Espoze Ilunáina, lépe známého pod jménem Francisco Espoz y Mina, jenž byl jedním z hlavních strůjců odporu proti bonapartistické okupační armádě na začátku devatenáctého století. Jeden ze zdejších artefaktů také odkazuje na slavnou bitvu u Navas de Tolosa, kde spojené aragonské a kastilské šiky poráží muslimskou armádu. Zapojila se i Navarra…

Ve vedlejším klášteře je také diecézní muzeum, kde je další z artefaktů – údajně malá část kříže Ježíše Krista aneb Lignum Crusis (v češtině Svatý Kříž, někdy také Pravý kříž), jenž je v několika dalších sakrálních stavbách napříč Starým kontinentem. Vidíte tedy sami, že Pamplona není jen o býčích zápasech a závodech nadšenců s býčími rohy v ulicích města. Podívejte se proto také do San Sebastianu nebo Bilbaa, aby návštěva tohoto koutu Španělska byla úplnou…