Čajové lístky z vrcholků hor národního parku Alishan

Jako u nás Jeseníky nebo Krkonoše, obyvatelé Taiwanu jsou podobně hrdí na pohoří, a zároveň oblast národního parku Alishan (阿里山). Ten se nachází uprostřed ostrova přibližně dvě až tři hodiny autobusem od městečka Chiayi (嘉義). Nejen však samo místo je onou chloubou, jež je spjato s vrcholky hor tohoto pohoří, které je jedno z mála míst na Taiwanu, kde můžeme přes rok narazit i na sněhovou pokrývku. Taiwanci, jako většina Asiatů, jsou milovníky čaje a právě ten Alishanský, se pyšní nemalé oblibě i za hranicemi ostrova. V čem je vlastně tak výjimečný? Nejen to, ale i mnohem více se dozvíte v dnešním článku, který je věnovaný čaji, který má v Asii přezdívku „šampaňské v  zástupu polo-zelených čajů“.

my pivo, Asiaté čaj…

Čaj nemilují jen Asiaté. Jen málo kdo nevyrůstal na mramorové bábovce, kterou zapíjel šípkovým, medem či cukrem oslazeným čajem. Někteří z nás vyhledávají všechny různé druhy čaje zeleného či černého, aby si dodali energii konečně už něčím jiným než kávou. A neposlední řadě nikdy nikoho neurazíte nějakým kvalitním kouskem v líbivé krabičce, když zrovna zapomenete koupit dárek ke svátku či narozeninám. Asiaté mají k čaji podobný vztah jako Češi k pivu. Pokud u nás vzniká kultura piva, není překvapením, že v Asii je to právě kultura čajových lístků…

nespočet druhů, ale jedna a ta samá rostlinka čajovníku…

Historicky se pohybujeme někdy kolem roku 150 př. n. l., kdy se uvařil první odvar, který se později nazval v čínštině 茶 (chá). Ten z počátku sloužil k účelům čínské medicíny, pochutinou se stal až o něco později. V dnešní době známe desítky druhů různých druhů čaje, ale jen málo kdo ví, že se ve většině případů jedná o stejnou rostlinku čínského čajovníku. Pokud se na Taiwanu zmíníte o zaběhnuté klasifikaci “ovocný, zelený,  černý”, nejspíše Vás čeká hodiny trvající vysvětlování, že tato problematika je o mnoho komplexnější, než se na první pohled zdá. “Záleží na barvě a stupni oxidace,” vypráví Una, obyvatelka města Hong Kongu na jih od Čínské lidové republiky, která pijákovi šípkového čaje se zájmem alespoň trochu představuje pěstování rostlinky čajovníku. “Věděla jsi, že černý a zelený čaj je ze stejné rostlinky?” doptává se během rozhovoru a její obličej se mění v nadšení, když ji odvětuji, že ne.

Černý čaj je plně oxidovaný, naopak čaj zelený naopak prochází pouze minimální oxidací, která většinou končí po dvou či třech dnech. Ještě kratší dobu zpracování má čaj bílý. Zlatým středem jsou tzv. Polo-zelené čaje, nebo také Oolongy (烏龍). “Ochutnala jsi někdy kvalitní Oolong?” s očekáváním negativní odpovědi, vyzvídá Una mou znalost asijského čaje. Byla více než překvapena, když jsem ji hlasitě a sebevědomě odvětila slovy: “Ano! Jeden z nejlepších…”A jednalo se to právě polo-zelený čaj Alishan, chlouba ostrova Taiwanu. Una nepochází, ani nežije v této oblasti. Hong Kong je vzdálený jako naše Praha s Amsterdamem, ale stejně s mou adoraci směrem k čaji z pohoří Alishanského sdílela.

„šampaňské mezi polozelenými čaji“

Čaji z pohoří Alishanu se přezdívá „šampaňským v zástupu polo-zelených čajů“. Je pěstován ve vysoké nadmořské výšce, která začíná od 1000 m.n.m. a končí nadmořskou výškou až kolem 2500 m.n.m. Takovým místem, a právě podle místa pojmenovaným čajem je např. Dayuling (大禹嶺), který se tak řadí k jedním nejvýše pěstovaných druhů čajů vůbec. Nejvíce lístků však plantážníky seberou v oblasti kolem 1500 m.n.m. S vůní orchideje a nasládlé chuti nejen, že příjemně chutná, ale má nespočet pozitivních vlivů na zdraví člověka. Podporuje trávení, zrychluje metabolismus a snižuje vstřebávání tuků, funguje proti zánětům, posiluje imunitní systém a mimo-jiné pomáhá snižovat stres. Pokud se budete opravdu soustředit na vůni tohoto druhu čaje, je možné že mimo orchideje, rozpoznáte třeba i růži či jasmín. Naopak chuť se někomu právě svou nasládlostí může zdát tak, jako by se spíše nálev udělal z vymačkané broskve.

Obyvatelé ostrova Taiwanu argumentují, že tento druh Oolongu má tak vysokou kvalitu právě díky prostředí, ve kterém je pěstován. Vysoká nadmořská výška, dostatek mlhavého počasí, nízké teploty, omezený sluneční svit způsobují, že čajovník může růst dostatečně pomalu. Navíc veškerá voda, kterou se rostlinka zavlažuje pochází z vysoko-horských pramenů.

 TIP   Více o Taiwanu se dozvíte i v článku "Čínský Nový rok na vlastní kůži".

Je to právě pohoří Alishan na ostrově Taiwanu, jež se stalo matkou pro tuto čajovou rostlinku, ze které se vyrábí jeden z nejznámějších polo-zelených čajů světa.

Tak že bychom pro jednou ten zázvor či mátu nahradili něčím exotičtějším? Pojďme s chutí do toho!