Vang Vieng – v kraji skalnatých homolí

Jakoby si tady hráli nějací obři a rozhodili kolem hrst kamenů. Zdejší malebná hornatá krajina je plná nezvyklých skalnatých homolí rozesetých mezi rýžovými poli. Na tomto kraji si matka příroda dala opravdu záležet.
Vang Vieng je horami obklopené městečko, ležící v scénickém oblouku řeky Nam Song. Původně nenápadná vesnička se během pár let stala populárním cílem cestovatelů a dnes je to asi nejturističtější místo v Laosu. Místní se rychle přizpůsobili rostoucímu zájmu a dnes už je tady záplava restaurací, hotýlků a cestovních agentur. Hlavními atrakcemi jsou výlety po okolí, množství jeskyní a vodní sporty, z nichž nejpopulárnější je sjíždění řeky na pneumatikách.

Vang Vieng leží zhruba v polovině 160 km dlouhé cesty mezi Vientiane a Luang Prabangem na poněkud neblaze proslulé silnici číslo 13. Točitá cesta vede hornatým pásmem a zvláště směrem na Luang Prabang nemá snad jediný rovný úsek. Tato silnice, zejména v okolí Vang Viengu bývala dříve jedním z míst, na kterých se vyskytovaly útoky banditů.

Situace v zemi je naštěstí již pár let vcelku stabilizovaná. Přesto se dodnes v některých zapadlých částech země skrývají ozbrojené skupiny banditů. Vzdorující rebelové jsou většinou příslušníci kmene Hmongů, které USA naverbovaly během tajné války v Laosu. Po válce si to s nimi ovšem komunistická vláda ošklivě vyřídila. Část hmongských vesnic byla vysídlena, mnoho lidí uprchlo ze země, ale někteří pokračovali v partyzánské válce proti vládě. Po čase jich část využila nabídky amnestie a získání půdy výměnou za složení zbraní. Zbytky rebelů se však stále skrývají v nepropustné džungli a nově k nim přibývají skupiny kontrolující obchod s opiem.

Po létech klidu došlo asi dva měsíce po našem odjezdu, právě na této silnici u Vang Viengu, k ozbrojenému útoku s bilancí 12 mrtvých, z toho 2 cizinců. Šlo po dlouhé době o první podobnou událost a armáda na útočníky uspořádala urputnou štvanici. Později došlo ještě k pár dalším incidentům a silnici nyní hlídají vojáci. Na severu země na silnicích stále fungují vojenská kontrolní stanoviště, která tady již před lety byla zrušena. Tyto akce značně brzdí snahy o rozvoj země, což je však jejich hlavní účel. Laoská vláda sice není zrovna nejukázkovější, ale je snad nejliberálnější komunistickou vládou v dnešním světě. Kdoví co Laos ještě čeká, než se mu podaří vyrovnat s pozůstatky své minulosti.

Útoky mohou být také o pomstou drogového kartelu vládě za zničení opiových polí. Kdysi byl Laos jedinou zemí, kde bylo pěstování opia legální, dokonce vládou podporované. Prodej opia je ovšem hlavním zdrojem financování protivládních skupin a navíc existuje silný mezinárodní tlak, takže vláda poslední dobou podniká pokusy o snížení jeho produkce. Bez ohledu na tyto snahy, se v Laosu prozatím stále opium pěstuje ve velkém a je snad nejvýznamnějším exportním artiklem. Mnoho cizinců sem, zvláště do Vang Viengu, jezdí právě kvůli snadné dostupnosti opia. Přesto však Vang Vieng nepůsobí na první pohled zrovna jako opiové doupě, spíše jako příjemné, i když trochu přeplněné turistické letovisko s dobrým výběrem jídla.

Pojíst se v Laosu dá většinou opravdu skvěle. V turistických oblastech je kupodivu rozšířená zejména indická a italská kuchyně. Po dlouhé době jsme si tady konečně dali maso vcelku, zvané poněkud eufemisticky steak a vzácnost – brambory. Laoské obložené bagety jsou naprosto skvělé. Bezkonkurenčně vynikající jsou ovocné šejky, které jsme si dávali zpočátku raději opatrně a pak už skoro pořád. Mixují se z ovoce, kondenzovaného mléka a ledové drtě. Nejlepší je banánový nebo mangový a mimochodem v Thajsku už je takhle dobré nemají. Co se týče jídla, je nutno ještě zmínit laoskou specialitu „sticky rice“ – lepkavou rýži. Servíruje se studená v proutěných košících, sousta se odtrhávají z velké hroudy a je vážně naprosto skvělá.

Mnoho výdobytků moderního světa si už do Laosu cestu našlo, přesto však některé věci zůstávají stále stejné. Jednou nich je tradiční zavinovací sukně z jednoho kusu látky, kterou tady stále ještě nosí všechny ženy i malá děvčátka.

Opustit turisty nacpanou vesnici je jednoduché, stačí půjčit si motorku a vyrazit do okolí. Rázem se ocitneme sami v nádherné krajině a projíždíme malebnými vesničkami a budíme zvědavý zájem dětí vracejících se ze školy.