Amfiteátr v Pule je vzpomínkou na dávnou slávu antického impéria

Svého času šlo o velmi významné město, v době starověku byla Pula významným přístavem. Dokládá to i tehdejší výstavba, protože zde nechybí paláce a vítězný oblouk, jakož i mnoho dalšího z římské kultury. Snad jen škoda, že mnoho požárů a zub času znamenají problémy, do dnešních dnů se proto nedochovalo vše, co se dochovati mohlo. Město patřilo do majetku Franků, ale i Benátčanů, často měnilo majitele a na prahu první světové války zažilo i ostré potyčky mezi slovanským a německým obyvatelstvem. Pojďme si však připomenout dobu mnohem dávnější…

Starověk budete mít jako na dlani

Obrovská konstrukce z vápence, která vyrostla na přelomu letopočtu a stala se největší antickou perlou široko daleko. Samozřejmě, amfiteátr v Pule je velkou památkou, nejen proto, že se dostal i na chorvatskou bankovku s nominální hodnotou 10 kun. Často hned první zastávka pro turisty, místo, kde byla prolévána krev pro pobavení starověkých davů. Jaké jsou vlastně rozměry stavby, která kdys patřila k jedné z největších svého druhu v celém středomořském prostoru? Mimochodem, v dnešní době je často pulský amfiteátr jmenován jako jeden ze šesti nejzachovalejších římských arén. Nejznámější dochovanou římskou arénou je Koloseum v Římě, nebo také v tuniském El Jemu.

Elipsa o rozměrech 132,5 a 105 metrů, výška zdí 32,5 metru, najednou se sem vešlo dokonce až 23 tisíc přihlížejících. Část arény, kde se bojovalo, má asi 68 na 41,5 metru a od diváků byla oddělena mohutnou železnou branou. Ta byly pojistkou pro případ, že by se zvířata v ringu příliš rozohnila nebo se diváci rozhodli vejít do bojiště. Původní malý kamenný amfiteátr, jenž zde vyrostl za císaře Claudia v první polovině prvního století, se dočkal rozšíření v dobách dalších vládců. Patnáct vstupních bran dává tušit, že kdo měl na vstupné, dočkal se svého místa poměrně brzy. Ostatně, jako v dnešních sportovních halách, že? Zlepšovákem, který je k vidění i dnes, byla zatažitelná plachta nad hlavami diváků. Jinak řečeno, prudká průtrž mračen nebo příliš velké horko nezabrání adrenalinové zábavě!

Gladiátorské zápasy po dlouhá staletí

Pádem římského impéria neskončily duely mezi zápasníky, to právě naopak! Zákaz přišel až v roce 681, pokud nepočítáme krátkou absenci podobných utkání za císaře Honoria a rozhodně nešlo jen o gladiátory – veřejná poprava v amfiteátru byla také podívanou pro četné davy. Trýzněn zde byl například sv. German (kolem roku 290), jenž byl později prohlášen křesťanským mučedníkem a stal se dokonce patronem Puly.

Už v pátém století ale amfiteátr rozebírali noví osadníci, kterým se kvalitní kámen hodil pro stavbu jejich vlastních obydlí napříč Istrií. I ve středověku ale jako by amfiteátr v Pule zčásti sloužil původnímu účelu, když se zde konaly turnaje maltézských rytířů nebo různé medievální slavnosti. Na konci osmnáctého století se aréna rozebírala znovu, kámen posloužil na stavbu zdejší katedrály, kterou bychom hledali v bezprostřední blízkosti někdejší benátské pevnosti.

Dnes jde hlavně o skvělé koncerty

Pokud máte rádi hudbu, jistě se k vám doneslo, že někteří oblíbenci umělci vystupovali právě v Pule, na místě, kde kdysi zápasila skupina gladiátorů. Sting, Seal, ale také Foo Fighters nebo Luciano Pavarotti a Andrea Bocelli, to je už slušný výčet. Přidejme ještě Toma Jonese a jugoslávskou hvězdu Zdravka Čoliče. A jedna malá perlička, v září 2012 si tu zahrál hokej slovutný Medveščak Záhřeb.

A kolik se sem vlastně vejde lidí?

Pravda, dnešní kapacita je už menší než za antických dob, ale už od třicátých let minulého století se používá aréna jako kino pod širým nebem, místo společenských setkání nebo vojenských ceremonií. Vejde se sem mezi 5 a 12 tisíci diváků, záleží i na typu akce, spíše se však setkáme s nižší z obou cifer. Dvanáctitisícová kapacita je jen při opravdu slavnostních chvilkách. Magická atmosféra je samozřejmě zaručena!

Mimochodem, máte rádi olivový olej? Potom vás jistě bude zajímat, že někdejší hypogeum, místo, odkud vcházeli gladiátoři na scénu, je expozicí archeologického muzea, které vám představí pěstování oliv a vinných hroznů napříč staletími. Uvidíte původní lis na olej nebo amfora, kde se cenná surovina ukládala, čeká vás určitě zajímavá procházka.

Centrum Puly a muzeum olivového oleje

Na Istrii se pěstuje už generace, farmáři sbírají i cenné medaile ze světových akcí. Není tedy důvod si nepřipomenout plodinu číslo jedna pro celou středomořskou oblast. Museo Olei Histriae neboli Dům istrijského olivového oleje je místem, kde se na pěti stovkách čtverečních metrů setkáte s historií antiky i středověku. Muzeum olivového oleje je raritou v rámci Chorvatska, ale i Evropy jako celku. Otevřeno je po celý rok, k dispozici jsou dva prohlídkové okruhy a čeká vás také drobná ochutnávka.