Procházka na Ponta de São Lourenço na Madeiře je velký zážitek

Najdete tu maják, jenž pamatuje půl druhého století, ale také zažijete bouřlivé vlny, které jsou všude kolem. Pokud jste si někdy chtěli připadat doslova jako na konci světa, je Ponta de São Lourenço ideální destinací pro vaši příští letní návštěvu. Zpestřit si dovolenou právě o chvíle prožité na ostrově Madeira, to je lákadlo plné zeleně a trošky neškodného adrenalinu. Velmi nízká nadmořská výška místa, kde doslova lišky dávají dobrou noc, minimum vegetace a nádherný výhled na Atlantik. Nenechte si ujít takovou báječnou příležitost!

Romantické prostředí jako pro básníky

Tady by se dalo krásně tvořit! To jistě napadne nejednu umělecky laděnou duši, protože v Ponta de São Lourenço, nejvýchodnějším to bodu Madeiry, vás bude obklopovat takřka až panenská příroda, ale rozhodně ne všudypřítomný civilizační ruch (snad jen s přihlédnutím k tomu, že relativně nedaleko je malá průmyslová oblast). Špetka zeleného jara, které brzy skončí a společně s ním i rašící travnatý porost, ale pak spíše jen skály a moře, protože vegetace tu není příliš k vidění. Celá Madeira je sice zelená a hraje všemi odstíny této barvy, ale tento menší poloostrov je skutečnou výjimkou. Spíše sucho a žádná vlhkost, jako jenom o pár kilometrů dál. Nevadí, výhled na širý oceán je o něčem jiném a příliš mnoho stromoví a keřů by zde možná i trochu překáželo. A ani tu vlastně moc neprší.

Když vyjdete na kopec, jenž má relativně dosti malou nadmořskou výšku (Piedras Brancas je asi 163 metrů nad hladinou moře, Pico do Furado zase 150), nabídne se vám velmi krásný pohled na širé vody. Setkáte se také se vzácným ptactvem a budete mít příležitost podívat se i k majáku, jenž byl postaven už v roce 1870. Je tedy nejstarším na dnešní Madeiře. 103 metrů nadmořské výšky a dalších deset metrů navíc, které má tato stavba s balkonem a prvotřídním výhledem. Bohužel, v současnosti jej má v moci vojenské námořnictvo Portugalska a nečekejte proto, že bude možné podívat se až nahoru. Dostanete se ale v každém případě na nejvýchodnější bod ostrova patřícího Portugalsku.

Několik možností dopravy je výhodou

Chcete se sem vydat autem? Jasně, stačí minout Canical a pak už jste na přímé cestě k parkovišti, kde svůj vůz necháte a vyjdete až na vrchol malého kopce. Samozřejmě se ale můžete svézt i s linkou 113, která jezdí několikrát za den a jízdenka je za cenu v podstatě symbolickou i na naše poměry. Směřuje sem rovnou z metropole Funchalu, ale i jiných míst, takže zastávku si zvolte podle svého nejlepšího uvážení.

Východní část Madeiry a poloostrov, který je téměř neobydlený, to je romantika doslova jako z nějakého literárního díla. Připravte se na trochu silnější poryvy větru, kterými se ale rozhodně nenechejte dopředu odradit. Nu, jinak řečeno, větrným elektrárnám se tady hodně daří. Poušť? Ano, ale samozřejmě spíše jen na první pohled, protože už za pár minut jízdy autem je to zase ta stará známá Madeira plná zelených koutů. Túra je rozhodně lehká a bude vhodná i pro začátečníky, nemusíte mít kdovíjakou fyzičku, abyste tento kousek světa udolali takříkajíc po svých. Může to pro někoho být až futuristické, někteří říkají, že si připadali jako při procházce na Marsu.

Nezapomeňte na pěknou přírodní pláž

Vyhledejte si jméno Prainha a až se budete vracet, osvěžte se ve vlnách u parkoviště. Přírodní písečná pláž, svého druhu jediná na Madeiře, vás tímto vítá! Společnost mohou dělat buřňák, ale také stehlík, poštolka a případně i tuleň, jenž je ale spíš velkou vzácností a narazí na něj jenom opravdoví šťastlivci. Milovníci fauny a flóry ale mohou zamířit i jinam, Ponta de Sao Lourenco je spíš pro fanoušky opravdové romantiky mořských vln. Chtěli byste se dozvědět víc o historii Madeiry? Podívejte se do Santany, je to vlastně něco podobného jako Valašské muzeum v přírodě. V pasteveckých domcích se slaměnou střechou se stále žije, i když většina obyvatel má jiné zázemí.