Digitální nomádství díl 4 : Menší náklady s větším luxusem, svoboda a vztahy

Seriál Digitální nomádství díl 4 : Menší náklady s větším luxusem, svoboda a vztahy
Seriál Digitální nomádství díl 4 : Menší náklady s větším luxusem, svoboda a vztahy

Digitální nomádství je možnost jak žít za menší náklady ve větším luxusu

Dobrá zpráva pro všechny a hlavně pro začátečníky v oboru : V mnoha destinacích (např. v jihovýchodní Asii) si můžete za pár peněz žít jako králové. Užívat si luxusní život za menší náklady. To je jedna z hlavních výhod, která nás na cestách baví. Bydlíme v bungalovu přímo na pláži. V tyrkysově modrém Thajském zálivu, na pláži s bělostným pískem a za noc platíme 350 kč. Cestujeme dlouhodobě a nemáme v Česku zázemí, kterému bychom souběžně platili nájem. Za měsíc tak utratíme míň, než byl náš poslední pronájem v Praze. A bydlíme na snové dovolenkové destinaci.

Obecně platí, že je sem (do jihovýchodní Asie) drahé se dostat. Jakmile tu ale jednou jste, můžete tu vyžít za poloviční, až třetinové náklady, než v Evropě.

Digitální nomádství - svoboda a nezávislost na místě a času

Nezávislost na místě a času - Tady samozřejmě záleží jak se domluvíte se zaměstnavatelem, nebo s klienty, ale pracovat v době, kdy vám to nejvíc vyhovuje je luxus, ke kterému je potřeba se propracovat, vyžaduje to disciplínu a schopnost sebeřízení. Není to ale nemožné.

Jak ustojí digitální nomádství vztahy?

Pokud cestujete v páru, máte parťáka na zážitky, které váš vztah utuží a budete mít společné vzpomínky. Často ale půjde o velkou zkoušku komunikace a kooperace (a dost možná se přes vás budou střídavě převalovat návaly ponorky…).

My cestujeme s přítelem ve dvou, a jsme v podstatě pořád spolu. Bydlení kde jsme je většinou jednopokojové. Není se kde zavřít. Potkáváme další cestovatele i místňáky, ale je to jiné, než být doma a mít kamarády a rodinu blízko. Někdy si přijdu osamělá, izolovaná. V dnešní době je snadné se spojit s kýmkoliv i na druhém konci světa. Rozdíly časových zón, ale například tady v Kambodži, kde máme o 6 hodin víc, znamenají, že si s většinou lidí můžeme volat jedině o víkendu (když kamarádka končí v práci v půl šesté, je tady tady půl dvanácté večer a to už většinou spíme). Třeba s babičkou si ale naopak voláme častěji, než když jsem bydlela ve stejném městě.

Přijde mi, že člověk je takhle ve světě nějak daleko víc konfrontován sám se sebou. Pořád se něco děje, vyvstávají nové situace. Poznávání sebe je zaručené skrze konstantní příval nových dojmů, situací, interakcí.

Občas mi chybí rodina, přátelé, komunita, ale i jen známí se kterými jsem sdílela společné zájmy na pravidelných lekcích jógy a tancování. A tyhle moje koníčky mi chybí. Jógu jsem dokonce chvíli sama vedla na pláži na Srí Lance, ale hodiny nespoutaného extatického specifického tance jakým je Movement Medicine jsem ve světě ještě nenašla. Na druhou stranu ale potkáváme spoustu zajímavých lidí. A ta náhodná setkání jsou plná nezapomenutelných chvil. Cesty se nám většinou skříží jen na moment, ale o to intenzivnější a naplněnější společně strávený čas bývá.

Booking.com