10 českých NEJ: Nejdelší

1. Nejdelší řeka na území ČR – Vltava (430,2 km)

Vltava pramení na Šumavě v nadmořské výšce 1 172 m soutokem Teplé Vltavy a Studené Vltavy u obce Černý Kříž. Ústí do řeky Labe u Mělníka v nadmořské výšce 156 m. Povodí řeky je 28 090 km². K přítokům Vltavy v průběhu celého jejího toku patří kromě menších říček a potoků řeky Malše, Lužnice, Otava, Sázava, a Berounka. Na řece je celkem 9 vodních přehrad (Vltavská kaskáda). Vltava patří mezi nejoblíbenější vodácké řeky.

Zajímavost: Své jméno řeka dostala od starých Germánů, kteří ji nazývali Wilt-ahwa – Divoká voda. V Kosmově kronice se roku 1125 poprvé objevuje v počeštěné podobě „Wltaua“.

2. Nejdelší silniční most v ČR – Radotínský most (2 055 m)

Radotínský most je dvojice mostních staveb na Pražském okruhu. Překlenuje údolí Vltavy a Berounky před jejich soutokem. Jde o důležitou spojku mezi dálnicemi D1 na Brno a D5 na Plzeň. Tento most s velmi náročným technickým řešením leží na celkem 88 pilířích, nejvyšší z nich dosahuje výšky 40 m. Provoz byl zahájen 20. září 2010. Na oba konce mostu navazují dva tunely – Komořanský (1,9 km) a Lochkovský (1,6 km).

Zajímavost: Zavěšená lávka pod mostem je nejdražším úsekem cyklostezky v Praze (80 milionů Kč).

3. Nejdelší úzkorozchodná železnice v ČR – Jindřichohradecká úzkokolejka (79 km)

Nejdelší úzkokolejná železniční trať u nás funguje od roku 1897. Dvě lokálky s rozchodem kolejí pouhých 760 mm na tratích Jindřichův Hradec – Nová Bystřice a Jindřichův Hradec – Obrataň dodnes slouží svému původnímu účelu, a to každodenní osobní a nákladní dopravě. Trať do Nové Bystřice je dlouhá 33 km, severní větev do Obrataně měří 46 km. Na trati jezdí celoročně motoráčky, v turistické sezoně se lze svézt i parním vlakem.

Zajímavost: Jindřichohradecké místní dráhy vybudovaly v Nové Bystřici Regionální muzeum úzkokolejné dráhy.

4. Nejdelší osobní lanovka v ČR – Bohosudov – Komáří vížka

Nejdelší sedačková lanová dráha vede z města Krupka, respektive jeho části Bohosudov, na Komáří vížku, jeden z vrcholů Krušných hor. Byla zprovozněna v roce 1952 (jedná se tak o nejstarší provozovanou osobní visutou lanovou dráhu v Česku). Je dlouhá 2 348 m a převýšení dosahuje 480 m. Jízda trvá 15,5 min. a za hodinu zvládne jedním směrem přepravit 226 cestujících.

Zajímavost: V roce 2013 byla lanovka prohlášena kulturní památkou ČR.

5. Nejdelší název města v ČR – Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

Toto dvojměstí je zapsáno v seznamu českých zeměpisných rekordů jako město s nejdelším názvem. Historická jádra Brandýsa nad Labem i Staré Boleslavi jsou městskými památkovými zónami. Stará Boleslav, známá jako nejstarší české poutní místo, je spojena především s osobou sv. Václava, který zde byl roku 935 zavražděn. Brandýs nad Labem zažíval svou největší slávu v období Habsburků, kteří zde zvelebili renesanční zámek a často tu také pobývali.

Zajímavost: Při součtu všech znaků v názvu, tedy i mezer, má nejdelší název z obcí České republiky Nová Ves u Nového Města na Moravě.

6. Nejdelší zámecká kolonáda v ČR – Květná zahrada Kroměříž (244 m)

Květná zahrada, nebo také Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Zahradu nechal vybudovat v 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna podle plánů F. Luchese a G. Tencally. Jedná se o arkádovou lodžii se střešní terasou. Niky zdobí 44 soch antických bohů, mytických a historických postav a 46 bust na pilířích.

Zajímavost: V roce 1998 byla Květná zahrada spolu se zámkem zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO.

7. Nejdelší sjezdovka – Dolní Morava (3,7 km)

Nejdelší upravovaný sjezd v Česku začíná červenou sjezdovkou Slamník. Jde o přehlednou a svižnou trať ze stejnojmenného vrcholu končící u horské chaty Slaměnka a Stezky v oblacích. Odtud pokračuje modrá sjezdovka Vyhlídková. Ta sestává ze tří úseků s nejnižším bodem u nástupní stanice lanovky U Slona. Minimální šířka sjezdovky je 25 m. Zdatní lyžaři trasu sjedou za 3 až 4 minuty.

Zajímavost: Přímo na sjezdovce se nachází dětská herna s prolézačkami, Lego koutkem, odpočinkovým místem, šatnou a toaletami.

8. Nejdelší jeskynní systém v Čechách – Koněpruské jeskyně (2050 m)

Tyto jeskyně v Českém krasu u Berouna byly objeveny v roce 1950 po odstřelu v nedalekém lomu. Celý systém chodeb a dómů v devonských vápencích má tři patra s výškovým rozdílem okolo 70 m. Pro návštěvníky jsou přístupná dvě patra. Prohlídková trasa je dlouhá 620 m a je nutné zdolat 478 schodů. Stálá teplota v jeskyni je okolo 10,6 °C. Zvláštností jsou krápníkové útvary zvané koněpruské růžice, které obsahují opál.

Zajímavost: V části jeskyní zvané Mincovna byly ve středověku padělány stříbrné husitské haléře.

9. Nejdelší podzemní tok – Punkva (29 kilometrů)

Ponorná říčka Punkva v Moravském krasu vzniká v podzemním systému Amatérské jeskyně soutokem Sloupského potoku a Bílé vody. Na denním světle se objevuje na dně propasti Macocha a zpět do podzemí mizí v Dolním jezírku. Protéká Punkevními jeskyněmi, kde je možné se v rámci prohlídky projet po Punkvě na lodičce. Na okraji Blanska se Punkva vlévá do řeky Svitavy.

Zajímavost: Název Punkva pochází ze staršího názvu Ponikev, který je odvozen od slovesa poniknúti, tedy klesnouti.

10. Nejdelší vesnice v Česku – Velké Karlovice (10 km)

Horská vesnice Velké Karlovice leží v Beskydech na hranici se Slovenskem. Má okolo 2 500 obyvatel a rozlohu přes 80 km, zdejší usedlosti jsou totiž rozeseté po stráních. Součástí obce je i vesnice Malé Karlovice. K nejvýznamnějším památkám patří dřevěný kostel Panny Marie Sněžné z 18. století nebo bývalé fojtství, jehož kopie stojí ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Turisté zde mohou navštívit také termální bazény se slanou vodou, rozhlednu nebo lanový park.

Zajímavost: Ve Velkých Karlovicích se natáčely seriály Doktor Martin, Strážmistr Topinka nebo pohádka Největší dar.

BONUS - Nejdelší meteorologické pozorování v ČR – Klementinum, Praha

Komplex barokních staveb Klementinum zaujímá významné postavení v dějinách českého katolického náboženství, matematiky a meteorologie. Systematická meteorologická měření a pozorování zde byla prováděna od roku 1752. Jde o nejdelší souvislou řadu pozorování ve střední Evropě. Po 2. světové válce byla observatoř přičleněna k Českému hydrometeorologickému ústavu.

Zajímavost: Po Pražském hradu je Klementinum druhý nejrozsáhlejší stavební celek v Praze.