Vítězné oblouky v Římě

S pojmem vítězný oblouk si obvykle spojíme Paříž a je pravdou, že právě zde se nachází ten zřejmě vůbec nejznámější. Vítězný oblouk postavený díky slavným vítězstvím legendárního Napoleona je jedním ze symbolů celé Paříže a nachází se na vrcholu slavného bulváru Champs-Elysées, takže ho lze jen těžko přehlédnout. Již méně se ale ví, že původní myšlenka vítězných oblouků nepochází od zmíněného francouzského politika, ale je daleko starší. Oslavovat svá vojenská vítězství stavbou impozantních oblouků začali již staří Římané a některé z nich se zachovaly do dnešních dnů.

Kde všude Římané vítězili

Na Forum Romanum, tedy jakémsi centrálním náměstí starověkého Říma, se dodnes zachovaly čtyři hlavní oblouky: Titův, Augustův, Konstantinův a oblouk Septima Severa. Kromě toho archeologické vykopávky nalezly vítězné oblouky i na jiných místech bývalého římského impéria – zejména ve Francii a Itálii. Až v roce 1986 byly například nalezeny trosky nejseverněji položeného známého oblouku, ležícího ve městě Mainz-Kastel v severním Německu. Vraťme se ale do samotného Říma, kde na nás čekají tři zmiňované oblouky. Monumentální stavby jsou pro historiky velmi důležitým svědectvím dějinných událostí, neboť Římané měli ve zvyku na ně vytesávat reliéfy znázorňující průběh vítězné bitvy. Právě díky nim jsou dnes učebnice dějepisu bohatší o celou řadu důležitých faktů.

Co symbolizuje Titův oblouk?

Připomeňme si osudy jednotlivých oblouků – nejznámějším z nich je patrně Titův oblouk, vztyčený v roce 81 na popud císaře Domitiana. Oblouk má připomínat velké Titovo vítězství, když v roce 70 našeho letopočtu během první židovské války slavně dobyl celý Jeruzalém a připojil k Římu novou provincii, Judeu. Stavba vysoká více než 15 metrů je do dnešních dnů mimořádně zachovalá a dominuje pohledu na celé Forum Romanum.

Nejmladším je oblouk Septima Severa, který nechali vztyčit jeho synové Caracalla a Geta. Stavba symbolizuje vítězství ve společných výpadech proti Parthům a Arabům na konci druhého století našeho letopočtu.