Autem do Španělska

Pokud se vydáte autem do Španělska budete mít ideální příležitost poznat tuto zemi. Jednu za našich prvních cest jsme uskutečnili vlakem a cestování španělskou železnicí je opravdu komfortní, ale automobil je pro mě symbol svobody pohybu. Pro začátek pár vět na uklidněnou. Španělsko je sice jižní stát a Španělé jsou stejně jako Italové horkokrevní, ale při řízení naštěstí tato vlastnost nijak nedominuje. Obecně se dá říci, že řidiči nejsou nijak divocí řídí s rozmyslem a neprovádí divoké a riskantní kousky. Samozřejmě narazíte na výjimky.

Rychlost ve Španělsku

Rychlost v obci 50km/h mimo obec 90km/h a na dálnici 120km/h. Rychlostní limity jsou zde dodržovány podobně jako u nás. Na začátku obce kde je průmyslová zástavba jedou šedesátkou ve městě se zpravidla dodržuje padesátka. Mimi obec na dlouhých rovných silnicích někdo jede 90 a někdo 120. Na dálnici když držíte rychlost 120 tak vás někdo předjede ale řada řidičů jede i pomaleji. Hodně záleží na profilu krajiny a na období den / noc. Auta s obytným přívěsem můžou jet maximálně 80 km/h, což je opravdu nuda. Sám jsem dodržoval kompromis 90km/h. Španělsko jsem navštívil několikrát a podruhé autem, ale policisty na silnici jsem viděl minimálně a i měření rychlosti je asi jen občasné. Určitě to není tak frekventovanou činností jako u nás nebo na Slovensku. Tím nechci dávat návod na porušování rychlosti, ale dohled nad rychlostí zde není bráno jako jedna z dalších nepřímých daní.

Dálnice ve Španělsku

Španělsko má i přes svou rozlohu a ne zas tak výkonnou ekonomiku celkem slušnou síť dálnic. Většinu významných měst ve Španělsku spojují dálnice nebo podobné alternativy rychlostních komunikací. Na rozdíl od Francie, kde je většina dálnic zpoplatněných mýtným, tak ve Španělsku je řada dálnic bezplatných. Nevím jestli je poměr 50/50, pocitově se mi zdá, že větší část je zdarma. Zpoplatněné dálnice fungují systémem mýtného, které jste již pravděpodobně vyzkoušeli při průjezdu Francií. Je to stejný model. Buď si na začátku úseku vyzvednete lístek, který určí kde jste na dálnici najeli. V druhém případě rovnou zaplatíte za projetý úsek dálnicí. Kromě peněz (měna Euro) všechny „mýtné budky“ akceptují běžné platební karty Master a Visa. Pokud s platbou v mýtnicích nemáte zkušenost tak jedno doporučení. Nezajíždějte do průjezdů kde je omezen výškový limit – tzn. bíločervená traverza umožňující projet autům do výšky zpravidla 2m. Buď je v tomto průjezdu automat a budete muset hledat správný otvor pro dálniční ticket a následně pro kartu, což někdy při neznalosti jazyka stresu může být komplikované. V horším případě je to průjezd pro předplatitele, kteří mají v autě kouzelnou krabičku a při průjezdu mítnicí zbrzdí na padesátku a automaticky se jim otevře závora. Pokaždé přemýšlím jak vypadá takový řidič když se závora pokazí, protože to nemůže ubrzdit. Zpátky k tématu, poté budete muset potupně couvat ven což se jistě neobjede bez nepříjemného troubení a nadávek. Najíždějte k „budkám“ které jsou označeny symbolem „panáčka v budce“. Tam je člověk s kterým finanční transakci vyřídíte. Ne vždy je takové označení jednoznačné a někdy to musíte risknout. Možná ještě jedno doporučení pokud někdo před vámi jede s karavanem (přívěs nebo obytné auto) tak jeďte za ním. Tyto povozy jsou zpravidla jinak zpoplatněné a výši poplatku určuje pracovník „budky“. Pokud neovládáte jazyk tak si nedělejte těžkou hlavu, protože cena za projetý úsek se zobrazí na displeji pod přepážkou pracovníka „budky“ nebo na displeji automatu. Osobně platím platební kartou, protože nemusím stále hledat bankovky, krkolomně přebírat drobné a cena je stejně daná a nic neukecám. Ať máte čipovou kartu nebo embusovanou, provoz je tak automatizován, že nezadáváte ani PIN ani nic nepodepisujete. Dáte kartu a za 30 sekund vám ruka vrátí kartu a ústřižek.

Kruhové objezdy ve Španělsku

Kruhové objezdy se u nás začali objevovat po revoluci a ve Španělsku jsou ovšem zabydleny mnohem déle. Někdy si říkám, že neojblíbenějším nástrojem zdejších dopravních inženýrů je kružítko. Na kruháčích se ve Španělsku opravdu nešetří takže kulaté křižovatky potkáte na místech kde to ani nemá žádný velký smysl. Ve městech počítejte s kruhovými objezdy které mají i několik jízdních pruhů, kde auta „tak nějak“ plynule přejíždějí. S blinkrama se to moc nepřehání a obecně platí nedělej velké myšky a kam nacpeš čumák tam jeď. Samozřejmě v městech jako Madrid jsou kruháče s řadou jízdních pruhů a řidiči jsou divočejší, tak to chce hlavně klid a žádné ukvapené manévry.

Navigace ve Španělsku

Silnice jsou dobře značené i v městech najdete řadu užitečných cedulí, kde je katedrála, centrum města nebo parkoviště. Při své poslední cestě jsem používal GPS navigaci, která nebyla dva roky aktualizovaná. Nebyl to dobrý nápad! Ve Španělsku se i přes krizi asi celkem hodně staví takže jsem se čas od času ztrácel. První nepříjemné poznání mě čekalo v San Sebastianu kde řada nových mimiúrovňových křižovatek a nových rychlostních úseků mou GPS zmátli. Takže před odjezdem aktualizujte navigaci!

Dalším chytákem pro neznalé turisty je používání dvoujazyčných názvů. Týká se to především severu Španělska, které je začleňováno do Baskicka. Baskičtina má se Španělštinou společné asi co Čeština. Místopisné názvy jsou zde značeny jak Španělsky tas Baskicky. Takže když jedete na San Sebastian / Donastia tak se nejedná o dvě rozdílná města. Také Vitoria (hlavní správní středisko Baskicka) nemá s baskickým názvem Gateíz pranic společného. Takže pozor na lomítka nejedná se jako u nás o Ledeč / Sázavou.

Odbočování ve Španělsku

Nejsem dopravní expert, ani jsem se nikdy nezabýval podrobným studiem dopravních předpisů ve Španělsku. Předpokládám, že pravidlo pravé ruky zde platí, ale je využíváno opravdu minimálně. Naprostá většina dopravních situací je řešena vodorovným značením, které určuje kde má auto zastavit a má dát přednost v jízdě. Je to velmi pohodlné a příjemné a hlavně to snižuje chybu řidiče. Sám mnohdy v Čechách nemám jasno jestli jsem na hlavní nebo už platí pravidlo pravé ruky. Zde je to namalováno na silnici a je jasno. Týká se to většiny křižovatek, kruháčů a dalších křižovatek kde jsou různé nájezdy, přejezdy a křížení. Opravdu velmi luxusní značení, které by mohlo být inspirací i pro naše dopraváky.

Další povedené dopravní řešení, které snižuje nehodovost je odbočování doleva. Pokud jedete u nás po rovné okresce a chcete odbočit doleva tak buď máte odbočovací pruh nebo máte smůlu. Zastavíte na silnici a při brzdění více sledujete zpětné zrcátko, aby do vás někdo nenarazil než cestu před sebou. Španělé používají metodu „polokruháče“. Tzn. auto odbočující vlevo plynule brzdí a odbočuje do pravého rozšiřujícího pruhu. Po x desítkách či stovkách metrů (podle velikosti silnice) se pruh oddělí od silnice, stočí se do leva a poté se připojí k silnici v pravém úhlu. Tímto vznikne běžná křižovatka, která přinutí řidiče zastavit na bezpečném místě, kde jej nesmete nepozorný řidič, a jak to situace umožní přejede silnici. Dle mého názoru velmi elegantní řešení, které by u nás ušetřilo řadu životů. Avšak nejsme dopravní zpravodaj, takže POZOR! Pokud odbočujete vlevo buďte pozorní a koukejte na svislé i vodorovné značení a respektujete tento tvar křižovatky. Případné zastavení uprostřed silnice a čekání na odbočení může mít fatální následky, protože zde nejsou na Čechy zvyklí.

Komunikace s policií ve Španělsku

Neměl jsem naštěstí nikdy možnost komunikovat se Španělskou policií, takže jen teoretická doporučení. Jak již zmiňováno výše, tak dopravní policie není přehnaně aktivní. V případě problémů je potřeba počítat, kromě pokuty, problémy s komunikací. Španělé mají výhodu, že jejich jazyk je druhým nejrozšířenějším západoevropským jazykem na planetě, tak se neradi učí jiným jazykům (stejně jako Francouzi, kteří tu výhodu nemají). Takže komunikace s policistou v angličtině nebo němčině může být vážný problém. I při použití obecně známých mezinárodních slov to Španělům moc nezapaluje (je to myšleno v dobrém!). Tento odstavec prosím nevnímejte jako kritiku neochoty Španělů se učit cizí jazyky. My Češi nejsme na tom lépe. Vnímejte to jako varování, že i když ovládáte několik jazyků tak to neznamená, že se při řešení dopravního prohřešku nějak smysluplně domluvíte.

Jet autem do Španělska?

Rozhodně doporučuji! Samozřejmě záleží jak jste zkušení řidiči, kolik máte času a jestli vydržíte sedět dva dny v autě než dojedete do Španělska. Při dnešních cenách letenk např. do Barcelony je pravděpodobné, že cesta autem bude výrazně dražší než cesta letadlem. Kromě paliva počítejte s mýtným na dálnici ve Francii ve výši cca 70-90 EUR. Výhodou je ovšem mobilita a možnost prozkoumávat tuto krásnou zemi.

Zdroj: https://www.autopujcovnafides.cz/zapujceni-automobilu-v-jizni-evrope/