Kapucínská krypta v Brně

Návštěvy sem mohou chodit už skoro sto let, ale stále je zdejší prostředí už na pohled plné tajemství. Kapucínská krypta pod kapucínským kostelem Nalezení svatého Kříže v Brně sloužila až do časů Josefa II. jako pohřebiště řádových bratří (a samozřejmě nejen jich), po zhruba sto let se zde ukládali mrtví a díky precizně zvládnutému odvětrávání se podařilo jejich těla z větší části zachovat. Jsou tu stále s námi? Valná většina těl rozhodně nepůsobí tak, jako by zde měla trávit už třetí nebo čtvrté století. Pohřben zde byl i jistý baron Trenck, jenž se zpovídal ze svých zločinů právě kapucínům a snad jako úlitbu směrem nahoru poslal kostelu spoustu peněz…

Otevřeno je celoročně, za vstupné dáte osmdesát korun

Vstupenky stojí standardně 80 korun, rodinné vstupné je za 170 Kč. Otevřeno je po celý rok, byť samozřejmě, do otevíracích hodin je někdy těžké se strefit. V zimních měsících je otevřeno mezi desátou a šestnáctou hodinou, teprve v dubnu se otevírací čas posune až do šesti hodin večer. Fotit samozřejmě můžete, ale bude to za určitý symbolický poplatek, takže se raději domluvte už při placení vstupného, ať nedojde k nějakým nedorozuměním. Adresa? Kapucínské náměstí 5. Mimochodem, zavřeno je na Vánoce a Velikonoce, ale to se u církevních památek rozumí jistě samo sebou…

A kdo všechno tu sní svůj věčný sen? Kromě již zmíněného barona jsou to třeba Alžběta Eleonora Scharrerová z Frisenegu, Marie Barbora Lenhartová, Jan Vilém hrabě ze Zinzendorfu a Pottendorfu nebo Michael Heřman hrabě z Althanu. Samozřejmě bychom napočítali i desítky řádových bratří a dalších členů řádu.

Identifikace zesnulých je pro dnešní archeology v podstatě snadné, protože na kovovém štítku u jednotlivých rakví nechybí žádné důležité údaje – kromě jména je tu i věk a přesný čas úmrtí. Opravdu precizní dokumentace, která je hodná obdivu a následování pro budoucnost. Kapucíni pohřbívali mrtvé s úctou, ale také velmi prostě, nedělali rozdíly a všem nebožtíkům poskytli dubovou rakev bez jakýchkoliv dalších poct. Snad jen ten, který prožil v řádu prakticky celý život, se mohl dočkat malého dřevěného kříže v rakvi.

První zmínka o pohřbívání v Kapucínské kryptě pochází z poloviny 17. věku

Až císař Josef II. zakázal pohřbívání – obecně v prostředí měst, snad z obavy před morem a dalšími možnými nákazami – a tehdy se kapucínská krypta přestala ze dne na den zaplňovat. Protože sloužila svému účelu mezi léty 1656 a 1784, celkem zde svůj věčný sen snilo na dvě stovky různých osob, z nichž zhruba tři čtvrtiny patřily přímo k řádu Kapucínů.

 TIP  Základní informace o Brnu se dozvíte v článku "Brno je moravskou metropolí".

Už na konci devatenáctého století sem mohli zavítat hosté a v roce 1889 byl jedním z nich dokonce i arcivévoda a budoucí následník trůnu František Ferdinand d´Este. Když se po druhé světové válce museli kapucínští bratři nuceně poroučet, bylo jasné, že nějaká rekonstrukce areálu bude možná až po další změně politických poměrů. Kapucíni přistoupili k opravě hned v roce 1990, kdy začala ostatky zkoumat aktivněji i současná vědecká obec, která by měla zpřístupnit brzy třeba i 3D vizualizaci barona Trencka.

Mimochodem, v Brně jen do Kapucínské hrobky? To by byla škoda, protože Petrov a katedrála, hrad Špilberk a Zelný trh na vás už čekají – a výhled ze Staré radnice se dá jen těžko slovy popsat, takovou věc musíte zkrátka zažít. V neposlední řadě, muzeum věnované značce Zetor je také hodně frekventované, hádejte proč?