Proslulá katedrála je hlavním turistickým cílem Milána

Vypadá navenek doslova jako z pohádky, reprezentuje pozdní středověk, ale v jejím interiéru můžeme obdivovat hlavně barokní krásy. Dóm, jak se stavbě často říká nebo také Katedrála Narození Panny Marie, jak zní oficiální název, se stavěla podobně jako mnoho dalších gotických staveb opravdu dlouho. Práce začínají v roce 1386, ale poslední detaily se povede dodělat až v našich roztančených šedesátkách. Hned po vatikánské jedničce je milánská katedrála evropskou dvojkou, na světě pak bere bronzovou medaili, i když existují různé názory, jak takovéto věci vlastně přesně posuzovat.

Stojí na místě někdejší antické svatyně

Je pravdou, že katedrála tu stála už v polovině čtvrtého století, zasvěcená byla svaté Tekle, ženě, jejímž atributem byl podle antické tradice lev. V roce 1386 kázal arcibiskup Antonio da Saluzzo začít se stavbou katedrály, se kterou mu pomohl bratranec z mocného rodu Visconti. Vystřídají se ještě desítky architektů, s některými návrhy na pokračování stavby přichází i slovutný Leonardo da Vinci. Ke stavbě se používá mramoru dovezeného z oblasti zvané Mergozzo, kterou bychom hledali v regionu Piemont. A jaká je vlastně řeč čísel?

Kapacita až čtyřicet tisíc lidí, to je cifra, kterou si umíme představit snad jen u moderních sportovních svatostánků. Na délku a na šířku je katedrála skutečně velká a patří mezi největší na světě, 520 a 302 stop, respektive zhruba 159 a 92 metrů základny, mluví opravdu za vše, výška necelých 109 metrů také budí velký respekt všech kolemjdoucích. Otevřeno je každý den mezi devátou a devatenáctou hodinou, na procházku staletími tak budete mít opravdu dost času. A nekončí se vlastně ani v noci, kdy je katedrála v Milánu hezky nasvícena a naskytne se vám díky tomu nevšední podívaná. Jde o skutečné centrum kulturního života a čilý ruch neustálá ani podvečer a v době, kdy většina lidí spí, srdce velkého města se zkrátka nezapře. Lombardie byla vždy nadmíru bohatá, tady je to jasně vidět.

 TIP   Další informace o Milánu se dozvíte v článku "Milán - italské centrum módy a obchodu".

Stověžatý Milán aneb kochejte se nádherou

Hned 135 věží je k vidění na Katedrála Narození Panny Marie v srdci Milána. Více než tři tisíce soch v interiéru, toť výzdoba, kterou za řadu generací vytvořili nejlepší z italských kameníků a nyní se vám nabízí doslova jako na dlani. Zajímavá je třeba socha svatého Bartoloměje, jenž byl podle legendy stažen z kůže na území dnešního Dagestánu. Marco d´Agrate tuto krutou skutečnost ztvárnil velmi věrohodným způsobem, až z toho téměř mrazí. Svůj věčný sen tady sní řada milánských arcibiskupů, podívat se můžete i na praktické sluneční hodiny, které používal snad každý středověký obyvatel města. Vydat se můžete i na střechu, kde uvidíte město jako na dlani.

Nejen starosvětské stavby, ale také četné moderní mrakodrapy, co zdobí Milán 21. století a když to počasí dovolí, zadíváte se klidně až směrem k Alpám! Krátká procházka vás zavede k operní scéně La Scala nebo za prohlídkou luxusních obchodů v Galleria Vittorio Emanuele II. I taková může být moderní Itálie! Milánská katedrála je také až dodnes sídlem arcibiskupa z Milána, kterým je jistý Mario Delpini. Na náměstí nechybí ani královský palác, jenž se nese v duchu novoklasicismu a bohužel utrpěl značné škody při spojeneckých náletech za druhé světové války. Na sedmi tisících metrech čtverečních se můžete setkat s výjimečným uměním napříč italskou historií.

Nezapomeňte ani na památku na slavný rod

Atraktivní památkou je také hrad rodiny Sforzů, kterému místní říkají jednoduše Sforzesco. Stavěn byl už ve druhé polovině 14. století a je obklopen parkem připomínajícím klasickou Anglii. Na návštěvě Milána se moc líbilo třeba Marku Twainovi, jenž město obdivoval v létě 1867. Přidáte se někdy v budoucnu také k jeho názoru?