Padova - starobylé město na severu Itálie

Ve stejném regionu jako Benátky nebo Caorle se nachází i starobylé město Padova, které podle legendy pamatuje ještě časy před založením velkého Říma. Podle legendy stál totiž u zrodu Padovy v roce 1183 před Kristem trojský princ Anténor, který sem podle Vergiliovy Aeneidy přivedl svůj prchající lid.

Padova, v antických časech známá pod latinským názvem Patavium, utrpěla hlavně za Attilova vpádu do severní Itálie, někdejší slávu města ale obnovil Theodorich Veliký. Největšího rozkvětu se Padova dočkala ve 13. století. Byla zde například založena jedna z nejstarších univerzit Evropy (1222), která předčila i v pozdějších desetiletích upadající vysoké učení v Bologni. Na této univerzitě totiž studovali mimojiné Galileo Galilei, Scaliger, či William Harvey, přední učenci renesanční Evropy. Zapomínat nesmíme ani na básníka Torquata Tassa.

Na začátku patnáctého věku ale význam Padovy opět upadá, dostává se totiž do područí Benátské republiky, kde zůstává až do roku 1797 a ocitá se dokonce krátce i pod rakouskou nadvládou. Od roku 1866 je Padova součástí moderní Itálie, v posledních padesáti letech zde kvete nejen turistický ruch, ale i tamní ekonomika, což nebylo hlavně na začátku dvacátého století vůbec samozřejmostí.

A co vlastně turisticky atraktivního v Padově najdeme? Je to třeba Kaple Scrovegniů, která byla vysvěcena na počátku 14. století. Mnohem zajímavější než její zevnějšek je interiér, který zdobí sakrální malby v podání předních umělců středověké Evropy, v čele s florentským malířem Giottem di Bondone.

Na tři sta různých nástěnných maleb můžete vidět i v Palazzo della Ragione. Tato budova, která ve středověku sloužila potřebám městského soudu, se nachází přímo v centru moderní Padovy. Její stavba proběhla v letech 1172 a 1219, samozřejmě za vydatné pomoci špičkových benátských architektů.

Asi nejznámější církevní stavbou celé Itálie je určitě Bazilika svatého Antonína, která se budovala prakticky po tři dlouhá století a definitivního dokončení se dočkala až v roce 1475. Jedná se o poutní místo celého západního křesťanstského světa, jsou zde totiž uloženy ostatky svatého Antonína, který proslul na počátku třináctého století jako ohnivý kazatel, ale i ochránce chudých. Na výzdobě tohoto honosného chrámu se podílel například florentský sochař Donatello a najdeme zde i celou řadu byzantských prvků.

Chtěli byste se raději jen tak procházet? To klidně můžete. V Padově je totiž proslulé náměstí Prato della Valle, které je se svými devadesáti tisíci metry čtverečními druhým největším v Evropě, hned po Place des Quinconces v Bordeaux. Ve zdejším parku se můžete procházet celé odpoledne, krmení ptactva nebo posezení na lavičce je samozřejmostí. Toto náměstí skýtá ještě jednu zajímavou budovu – chrám San Giusticia, vystavěný v 17. století. Už v šestém století zde ale bylo poutní místo, nacházel se zde totiž hrob svaté Justýny. Chrám, který vám v něčem opět připomene hlavně byzantskou architekturu, rovněž slouží jako obrovská knihovna.