Pevnost St. Elmo na Maltě připomíná válečné události

Modernější válečnictví je moc dobře zná, Evropa jich byla svého času opravdu plná. Bastionová pevnost, kterou šlo mnohem hůř dobýt než dřívější formy opevnění, vyrostla i na Maltě. Pevnost St. Elmo měla ochránit přístav ve Vallettě a v polovině šestnáctého století její stavitelé moc dobře věděli, že brzy přijde chvíle, kdy ji mohou potřebovat. Osmanské obléhání v roce 1565 pak znamenalo spoustu krutostí, ale především – i díky této pevnosti dokázali Johanité a jejich spojenci úspěšně odolat hrozbě, které podlehla Konstantinopol nebo velká část Balkánu.

Budována byla hodně spěšně, vždyť muslimové byli už nedaleko

Vynechat Maltu při svém dobývání středomořské oblasti poté, co obsadili značnou část slovanského Balkánu, osmanští válečníci určitě nemohli – tak strategický přístav prostě nemůže zůstat jen tak v křesťanských rukou. Turci při obléhání pevnosti, kterou si nakonec při velké přesile podmanili, ztratili na šest tisíc vojáků. A i když počítali s tím, že zbytek malého ostrova bude už hračkou, špatně odhadli své možnosti. Osmého září se tak každoročně slaví den spojený s vítězstvím, kdy se spojili nejen Johanité, ale i místní civilisté, vojáci pod vlajkou španělské krále, Janova a Florencie, stejně jako Papežských států. Pořád jich ale bylo jen devět tisíc proti troj až čtyřnásobné přesile. Bitva trvající podle tradice od května tři měsíce, tři týdny a tři dny, skončila nakonec velkým triumfem.

Na místě, kde byla od konce patnáctého století jen strážní věž zbudovaná ještě Aragonci, je dnes pevnost přístupná cele veřejnosti, zaujímající plochu padesáti tisíc čtverečních metrů. Pevnost kromě rytířů svatého Jana využívali ve velkém i Britové. A samozřejmě, už v červnu 1940 na ni spustila své bomby Luftwaffe, později útočili také Italové – Malta ale za druhé světové války odolala stejně, jako v šestnáctém století. Královská maltská artilerie opustila pevnost v roce 1972 a od té doby vápencový gigant hostí historické muzeum.

Otevřeno je každý den v týdnu, ale zavírá se v šest

A kdy se sem můžete podívat za poznáním? Zavřeno je jen na Vánoce nebo Velikonoce, přijít můžete kdykoliv mezi devátou ráno a půl šestou odpoledne (otevřené brány jsou až do šesti), bez ohledu na to, zda je všední den nebo svátek. Vstupné je deset eur pro dospělé, náctiletí a starší šedesáti let zaplatí dvě třetiny, děti pak pět a půl euro.

Pevnost st. Elmo se objevuje i v populární kultuře. Snímek Midnight Expres v ní našel turecké vězení, odehrává se tu i děj několika moderních historických románů. V Age of Empires III musíte bránit pevnost na Maltě proti Otomanům – a kterápak to asi bude? Stavba se objevuje pravidelně i na maltských známkách. Hvězdicovitá pevnost byla několikrát přestavována, ale v zásadě tu pořád vidíme tu krásku, která osamoceně bojovala s Turky. Nedávno se v ní dokonce konal summit EU týkající se otázek migrace, takže rozhodně není světem zapomenutá.

A co najdeme zajímavého v samotném muzeu?

Replika svatojiřského kříže, který v dubnu 1942 udělil Maltě britský král Jiří VI., to je číslo jedna ze zdejších sbírek. Ještě nedávno probíhala velkolepá rekonstrukce interiérů, dnes je ale už docela hotovo. Muzeum ukrývá zejména skvosty z období první a druhé světové války, ale po rekonstrukci a rozšíření prostor se dostalo i na antické památky, kterých na ostrově rozhodně není nijak málo. Čtyřicetimilimetrové protiletadlové dělo Bofors, džíp Willys, kterým jezdil během americké invaze na Sicílii sám Dwight D. Eisenhower a jenž vozil i Franklina Delana Roosevelta při jeho oficiální návštěvě Malty. Sbírka je koncipovaná tak, že zde uvidíte skvosty od doby bronzové až do doby, kdy Malta vstupuje do EU (což bylo společně s ČR a dalšími státy v roce 2004).

Mimochodem, když už se jednou řekne Malta, určitě byste neměli vynechat ani další nádherné oblasti. Sliema nebo Vittoriosa nesou také stopy johanitské nebo britské vojenské přítomnosti, najdete tu ale i bohatý noční život.