SLOVINSKO

Malebné Slovinsko je pro naše turisty často ještě neobjevenou zemí, přitom někteří z nich tudy projíždějí při cestě ke své vysněné chorvatské či italské destinaci – a unikají jim místní pamětihodnosti a panenská příroda. Inu, do nejseverněji položené části bývalé Jugoslávie se vyplatí zajet odpočinout si na pár dní od každodenního shonu. Co že tu vlastně můžeme obdivovat? Zdánlivě malá zemička skrývá spoustu nevídaných krás…

Hlavním a současně největším městem v zemi je Lublaň, se svými zhruba třemi sty tisíci obyvatel to sice není zrovna megalopole, ale na druhou stranu – místní památky si projdete za den a ještě si uděláte procházku po okolní přírodě. Ceny za ubytování nejsou nejnižší, tak se raději na noc přesuňte někam jinam.

Na Prešenerově náměstí v centru najdete třeba Kostel Zvěstování Panny Marie, dominantou města je ale bezesporu místní středověký hrad. Ten byl od šedesátých let dlouho rekonstruován, ale už je kompletně přístupný veřejnosti – ba co víc – můžete si na něj vyjet třeba i nově zprovozněnou lanovkou. Většina budov samotné Lublani je vystavěna v duchu secese, město totiž s koncem devatenáctého století skoro zničilo zemětřesení a na obnovu se dokonce skládali i Češi. Národní dům, který je dost podobný našemu Rudolfínu nebo Zemský dům, jenž dnes slouží jako prostory pro univerzitu, by bylo škoda při návštěvě Lublaně vynechat.

Dalším významným historickým městem je Maribor, nacházející se na severu země u hranic s Rakouskem. Najdete tu četné galerie a muzea, morový sloup ze sedmnáctého století připomínající rozsáhlou epidemii moru, renesanční budovu radnice a městské divadlo, které bylo vystavěno v duchu klasicismu. Každoročně se tu koná obrovský kulturní festival Lent, který svým věhlasem přesahuje hranice Slovinska. A ještě jedna zajímavost, která se bude líbit milovníkům tekuté révy. V Mariboru je totiž asi nejstarší vinný keřík v Evropě, může být starý až 400 let – pozor – stále ještě plodí! Koncem října tu probíhá slavnostní sklizeň.

Vinařské městečko nad řekou Drávou – Ptuj – Vám jistě připomene jednu ryze jihočeskou lokalitu. Ano, podle fotografií jistě poznáte, že máme na mysli Jindřichův Hradec. Ptuj má za sebou dva tisíce let historie a většinu času na něj shlíží mohutný středověký hrad, ale sám o sobě by sem asi turisty nepřivedl. Okolní vísky a i Ptuj jako taková jsou totiž proslulé vynikajícím vínem, zdejší sklepy totiž pamatují i několik století a zdejší vinařská oblast Haloze patří k těm opravdu vyhlášeným lokalitám, i když Tokaj je Tokaj. Slovinská vína ale stejně jako Slovinsko samotné patří u nás k neprozkoumaným a neobjeveným záležitostem a možná budete překvapeni, jak dobře vlastně chutná. :-)

Na jihozápadě Slovinska lze navštívit jednu opravdovou zajímavost – hrad (pro našince celkem vtipně nazvaný Predjama) doslova vklíněný do obrovské skály. Stavba pocházející ze třináctého století se nachází nedaleko města Postojna a vzdáleně jistě připomene třeba proslulé řecké skalní chrámy. V hradu se snoubí románský sloh, gotika a samozřejmě i renesance, současný vzhled je dílem přestavby ze šestnáctého věku. Pod hradem je i velká jeskyně, kterou si můžete zčásti dokonce projít.

I ve Slovinsku na Vás dýchne Itálie, stačí zavítat do přímořského města Piran. Vliv benátských stavitelů je tu vidět skoro na každém kroku, obdivovat zde můžete Kostel svatého Jiří původem ze dvanáctého století, ale také si lze vyfotit parádní výhled z městských hradeb. Hned vedle Piranu je také velmi oblíbené letovisko Portorož.

Podle mnohých vůbec nejatraktivnější oblast Slovinska. Tak přesně to je jezero Bled (a blízké stejnojmenné město) a k němu přilehlé vesničky. Známý je hlavně zdejší kostelík, který najdete na jezerním ostrůvku. U severní části jezera najdete středověký hrad, jenž je lemovaný románskými hradbami. Abychom dodali ještě pár slov k samotnému jezeru – to je hluboké místy až třicet metrů, na délku má více než dva kilometry, šířka dosahuje takřka půl druhého kilometru. Pěkné, že?

A prakticky hned vedle jezera začíná Triglavský národní park, ten zase víceméně lemuje hranice Slovinska a Itálie. Hrdě se tu pne do výše 2864 metrů nad mořem i hora Triglav, která je symbolicky vyvedená i na slovinské národní vlajce. Velkou turistickou atrakcí je tu i Bohinjské jezero, které je sice všeobecně méně známé než Bled, ale je na druhou stranu delší, hlubší a podle mnohých i o dost krásnější. Možná, že Vám připomenou trochu i norské fjordy – většina krajiny je tu nezastavěná, výstavba pro účely turistického ruchu je zde dokonce zakázaná. A někdy to není na škodu, jen tak se ponořit do lůna přírody…

V Triglavském národním parku se nachází i známá soutěska Vintgar, která měří úctyhodných šest kilometrů. Přes dřevěné chodníky se dostanete až ke sto padesát metrů hluboké roklině – prostě něco na první pohled dosti podobného jako třeba Macocha, vůbec se dá říci, že ty česko-slovinské podobnosti jsou někdy až zvláštní. :-)

Prohlédnout zblízka si lze i Slovinský přírodní kras – Postojenské jeskyně jsou otevřeny turistům už skoro dvě stě let. Pět kilometrů chodeb jistě stojí za prohlídku, pokud jste ochotni zaplatit trochu nestandardní vstupné. Nicméně, chcete se projet malým vláčkem?

U italských hranic se nachází také vinařská oblast Goriška Brda. Nicméně, za ochutnávku vína tu budete platit – na rozdíl třeba od Ptuje. Při cestě je pak i hrad Kromberk, který pochází ze sedmnáctého století a i přes rekonstrukci v poslední dekádě, jíž si vyžádalo velké zemětřesení, má stále italský renesanční ráz.

Na závěr našeho putování Slovinskem přidejme ještě malý tip pro nadšené vodáky. Největší místní řeka Sáva je přístupná celoročně, stačí jen chtít. Kempy jsou všude kolem, Slovinsko si tak můžete vychutnat pěkně z říčního břehu…