Sarihan – zastávka dávných karavan

V Kappadokii, ve středním Turecku, najdete roztroušeno spoustu starých malebných více či méně zachovalých karavanserai. Jednou z nich, na kterou jsme narazili při výletu po okolí Göreme na půjčené motorce, je karavanserai Sarihan. Nachází se hned vedle hlavní silnice do Kayseri asi 5 km východně od Avanosu.

Karavanserai Sarihan postavil roku 1249 seldžucký vládce Izzettin Keykavus II. Je součástí série staveb vybudovaných k odpočinku karavan putujících po obchodní stezce, která vedla touto oblastí. Vnější rozloha Sarihanu je kolem 2000m2. Sarihan je dnes částečně zrekonstruovaným objektem, sloužícím především k různým kulturním akcím v tomto stylovém prostředí. Konají se tady například představení jednoho z nejznámějších tureckých fenoménů, tančících nebo spíš vířících dervišů Mevlana.

Dalšími karavenserai v této oblasti jsou Ağzikarahan nacházející se asi 60 km od Nevşehiru nebo Tilkoy nedaleko podzemního města Derinkuyu. Jednou z největších v oblasti je impozantní Sultahani.

Obchodní ruch středověké střední Asie za časů seldžuckých vládců závisel na trasách velbloudích karavan. Karavanserai neboli turecky kervansaray, což doslovně znamená „karavanní palác“ byl vlastně něco jako zájezdní hostinec pro karavany. Karavanseray zahrnovaly ubytování pro obchodníky, stáje pro zvířata a další potřebné služby. Stavěly se v rozmezí průměrné denní trasy, cca 30 až 40 kilometrů. Vyvinuly se původně z vojenské pevnosti nazývané ribat. Ribaty sloužily jako komplex pro náboženské, obchodní a také vojenské účely.

Vládcové se o tato zařízení většinou dobře starali, karavanserai představovaly formu zajištění bezpečnosti karavan. Obchodníci zde mohli zdarma pobýt 3 dny a to včetně jídla a pití. Dalšími poskytovanými výhodami byly například služby ševce či kováře. Byly zde k použití lázně a modlitebny. Obchodníci byli dokonce odškodňováni v případě okradení či přepadení lupiči na cestách, což byl jakýsi starodávný systém pojištění.