LAOS

Starobylá kultura Laosu patří pro našince k hodně neprobádaným záležitostem. Rozlehlá země v horách má za sebou ale bohatou historii, jíž bohužel v posledních desetiletích provázely dozvuky vietnamské války. Někdejší slavné království Lan Xang ale přesto stojí za výpravu, nabízí i mnoho zajímavých kuriozit. O Planině džbánů jste jistě už něco slyšeli? Ale dobře, vezměme to pěkně od začátku.

Centrem Laosu je město Vientiane, které má zhruba tři čtvrtě milionu obyvatel. Jedna zdejší stavba pak dokonale vyčnívá nad všemi a je bez nadsázky symbolem moderního Laosu. Je to Pha That Luang, neboli také Velká stúpa. Ta byla postavena v polovině šestnáctého století a je vysoká takřka padesát metrů. Bohužel, plenění nevraživými sousedy Laosu v době raného novověku zanechalo velké stopy, stúpa musela být několikrát rekonstruována a její současná podoba je necelých sto let stará.

Jako bájný Fénix z popela povstal i královský chrám Haw Pha Kaew (Smaragdového Buddhy), který už dnes neslouží původním účelům – ale funguje jako jedno velké muzeum a také tak trochu obchodní centrum, můžete si zde pořídit zajímavý suvenýr. A pokud už jsme u muzeí, Laoské národní muzeum tu na Vás čeká také.

Ve Vientiane si můžete prohlédnout i oblouk Patuxai, který na první pohled připomene Vítězný oblouk v Paříži. Městem protéká i řeka Mekong, která je desátá největší svého druhu na světě – a je opravdu úchvatné ji pozorovat (průtok i přes patnáct tisíc metrů krychlových za sekundu).

Sympatická je tu i doprava, protože nejtradičnějším dopravním prostředkem prakticky v celém Laosu je Tuk-tuk, speciálně upravená motorka, která táhne malý vozíček s pasažéry. Známější název je ale auto rikša.

A na závěr ještě dodejme, že nejstarším stojícím chrámem Vientiane je Wat Si Saket ze začátku devatenáctého století. Zůstal stát i proto, že vypadá tak trochu thajsky a nájezdníci z této země ho proto ušetřili zkázy. Kam se ještě v Laosu vydat mimo hlavní město? Možností máte nečekaně mnoho. :-)

Když už jsme mluvili o chrámech, zajímavým místem je v tomto ohledu Luang Prabang, které se mimochodem pyšní i zápisem do seznamu UNESCO. Dvacetitisícové město má tu výhodu, že tu nepotkáte mraky turistů, hlavní nevýhodou je vzdálenost – je skoro pět set kilometrů od Vientianu, ale na dálky si v Laosu zvyknete celkem snadno. A dovolte zajímavost, docela rád sem jezdí třeba proslulý záhadolog Erich von Däniken.

Co tu je vlastně zajímavého? Není důvod se zdlouhavě vyptávat, jde o jedno z nejzachovalejších asijských měst, kde kdysi sídlili i králové. Najdete tu například chrám Wat Xieng Thong s devíti stúpami ze šestnáctého století. Další stavba je hned nasnadě, dřívější královský palác Haw Kham, postavený začátkem minulého století, je dnešním historickým muzeum, podobně jako v hlavním městě Laosu. Turisticky atraktivní je i zdejší čtyřiadvacet metrů vysoká stúpa That Chomsi a zapomínat nesmíme ani na padesátikilogramovou sochu Buddhy, která je vyrobena symbolicky ze zlata, stříbra i bronzu.

Pokud chcete poznat okolní malebnou přírodu, zkuste se poptat po vodopádu Kuang Si, jenž se snáší k takřka křišťálové vodní hladině celých šedesát metrů. Další možností je třeba posvátná jeskyně Pak Ou, která je pro místní buddhisty doslova kultovní záležitostí, to ale bude přeci jen na trochu delší pěší procházku po směru proudu řeky Mekong.

Další zajímavostí Laosu je proslulá Planina džbánů (někdy se říká i hrnců). Kamenné monolity, které jsou slavné skoro tak jako ty v lokalitách Stonehenge nebo Carnac. Dva tisíce let staré „džbány“, které jsou rozeseté po celkem třech velkých planinách, jsou pro všechny (včetně archeologů a dokonce i historiků) jednou velkou záhadou. Proč tu jsou, k čemu sloužily, kdo je sem vlastně dopravil? Jedno je však jisté, najdete je poblíž města Phonsavan v severní oblasti země.

Přibližně pět tisíc kamenných nádob s průměrnou výškou dva metry, váží klidně i několik tun. Podle některých sloužily jako rezervoár dešťové vody, sklad zásob, ale dost možná se používaly i k náboženským účelům. No, snad něco zajímavého o tomto tématu odhalí už blízká budoucnost, všichni zatím dosti tápou…

V samotném Phonsavanu je ještě pořád znát následky válečných útrap, během vietnamského konfliktu proběhlo v oblasti rozsáhlé bombardování, a pokud se tu chcete procházet bezpečně, tak raději s průvodcem, protože munice (často nevybuchlá) je tu rozeseta v nadkritickém množství.

Pojďme raději někam jinam. Co takhle vesnice horských kmenů, lákala by Vás? Muang Sing leží na laosko-čínské hranici. Rafting na rozvodněné řece nebo dobrodružná výprava k místním horským kmenům? Fantazii se v tomto ohledu meze nekladou. Horská příroda a ubytování v klasickém dřevěném srubu, ale (žel) i centrum pěstitelů a prodejců opia, přesně tak by se dala charakterizovat místní oblast.

V Laosu si toho ale můžete užít ještě mnohem více – třeba se koupat v řece na sloním hřbetu nebo si plout dřevěnou lodičkou po řece Nam Ou. V okolí Vang Viengu si zase můžete vyzkoušet neústupné skalní stěny. Přátelský a bezelstný úsměv místních obyvatel je vždy v ceně zájezdu. Ovšem pozor, nejspíš bude lepší jet sem takříkajíc „na vlastní pěst“, cestovní kanceláře moc zájezdů do Laosu nenabídnou.